Imunity státních představitelů před cizí trestní jurisdikcí

Abstract

Diplomová práce se zaměřuje na téma imunit státních představitelů před cizí trestní jurisdikcí. Stanoveným cílem této práce je vymezení, zda může být státem vykonávána jurisdikce vůči cizímu státnímu představiteli, zejména pak s důrazem na imunity, které státním představitelům v mezinárodním právu náleží. Stěžejní otázkou, jež se tato práce zabývá je imunita ratione materiae a zkoumání existence výjimek z tohoto typu imunity. V tomto ohledu se práce zaměřuje na činnost Komise pro mezinárodní právo ve věci přípravy Návrhu článků o imunitě státních představitelů před cizí trestní jurisdikcí, zejména v kontextu článku 7 tohoto návrhu. Práce se snaží nalézt odpověď na otázky existence a případného rozsahu výjimek z imunty ratione materiae a v návaznosti na to zjistit, zda lze považovat spáchání zločinů podle mezinárodního práva státním představitelem v úřední způsobilosti jakožto výjimku z funkční imunity.

V první kapitole diplomové práce je věnován prostor vymezení základních pojmů, kterými jsou jurisdikce a státní představitelé. V kontextu jurisdikce se práce zabývá zejména jurisdikcí extrateritoriální s důrazem na univerzální jurisdikci. Dále je přistoupeno k vymezení pojmu státní představitelem, jejich odpovědnosti v mezinárodním právu a zločinům podle mezinárodního práva. Následující druhá kapitola se věnuje institutu imunit státních představitelů. V této části práce je vymezen pojem imunita, jeho účel a funkce, dále je pak přistoupeno k rozdělení dvou typů imunit, tj. imunitu ratione personae a imunitu ratione materiae a jejich teoretické aspekty, specifika a odlišnosti. Třetí stěžejní kapitola práce se zkoumá výjimkami z imunity ratione materiae. Rozebrána je zejména existence výjimek z funkční imunity ve prospěch zločinů podle mezinárodního práva, především v rámci obyčejového práva a práce Komise pro mezinárodní právo v kontextu článku 7.