Název: The demography of prehistoric cementries
Další názvy: Demografie pravěkých pohřebišť
Demografija drevnich mogil´nikov
Autoři: Neústupný, Evžen
Citace zdrojového dokumentu: Památky archeologické. 1983, 74, s. 7-34.
Datum vydání: 1983
Nakladatel: AÚ ČSAV
Typ dokumentu: článek
article
URI: http://hdl.handle.net/11025/16926
http://www.kar.zcu.cz/texty.php
Klíčová slova: pohřebiště;pravěk
Klíčová slova v dalším jazyce: burial ground;prehistory
Abstrakt: Demografie jakožto společenská věda se zabývá kvantitativní stránkou reprodukce lidské společnosti. Správné představy o demografii ovlivňují prakticky všechny sociologické i historické problémy prehistorie. Demografie pravěku je principiálně řešitelná studiem pohřebišť (pohlaví pohřbených může být často určeno archeologicky, někdy antropologicky; fyzické stáří pouze antropologicky). Základním pramenem poznání demografie pravěkých populací jsou jejich úmrtností tabulky konstruované tzv. Halleyovou metodou. Jejich použití spočívá na předpokladech kompletnosti, uzavřenosti vůči migracím a stacionarity. Předpokladem je dále správné stanovení věku zemřelých (zejména u starších dospělých osob). Pokud tyto předpoklady (zvláště stacionarita) nejsou splněny, dostáváme aplikací Halleyovy metody pouze zdánlivé úmrtnostní tabulky. Pro posouzení reprodukce populací musíme ovšem kromě úmrtnosti znát ještě fertilitu. Důležitou metodou je modelování pravěkých populací, při němž se rozsáhle užívá poznatků o živých společnostech. Zvláštní problematiku v rámci demografie představuje mobilita (tzv. migrace jsou jen jednou její součástí.) Demografické metody jsme se pokusili aplikovat na řadu kosterních sérií středoevropského pravěku počínaje neolitem. V demografických parametrech tohoto období se nezdá být zjistitelný progresívní vývoj. Přirozená úmrtnost byla od neolitu do doby hradištní přibližně stejná; roční hrubá míra úmrtnosti byla spíše 0,04 než 0,05 a v optimálních podmínkách se blížila číslu 0,035. Patnácti let se dožilo asi 2/3 jedinců, ve společnostech s vysokou celkovou úmrtností snad jen 45-55%. Asi polovina obyvatelstva byla v proudktivním věku (15-50 let); ve stáří nad 50 let žilo méně než 10% osob. Dětí bylo málo (pravěké populace se udržovaly přibližně ve stacionárním stavu) a tomu také odpovídala malá velikost základních rodin (3-4 osoby). Zvýšení přirozeného přírůstku na 2% bylo vždy možné a mohlo se stát základem migrací. Hlavní příčinou růstu populací (pokud k němu vůbec došlo) bylo snížení hustoty společenských vztahů. Početní růst pravěkých populací nemůžeme proto považovat za autonomní faktor, který by sám o sobě mohl vysvětlit ekonomické nebo společenské změny či historické události.
Abstrakt v dalším jazyce: The first part of this paper discusses demographic theory. The most serious obstacle to reconstructions based on skeletal series appears to be their incompleteness (burials outside regular cemeteries) while the question of non-stationarity may be of secondary importance. The conditions for applying Halley´s method to the construction of life tables are therefore of prime interest. Attention is paid to the theory of "apparent" life tables deformed by non-zero growth rate. The demographic theory and supposed (or inferred) initial conditions enable the formulation of models that can be tested against archeological and anthropological data (type of populations, their sex and age structure, population size, number of graves to be expected, mobility in time and space, etc.). The main reason for population growth in prehistory was the formation of a non-equilibrium state in social relations. In consequence of this, population growth cannot be viewed as an autonomous factor causing economic and social change or historical events. The second part of the paper applies this theory to several examples from Central Europe (Linear Pottery in East Germany, Corded Ware at Vikletice, La-Téne cementeries in Bohemia, and Early Medieval series from Moravia). Full text of the paper has been published by the Archaeological Institute in Prague in the Czech language (Demografie pravěkých pohřebišť, Praha 1983).
Demografija - obščestvennaja nauka o količestvennoj storone reprodukcii čelovečeskogo obščestva. Vernoe predstavenie o demografii blijaet praktičeski na vse socnologičeskke istoričeskie problemy obščestva. Demografija drevnego mira možet byt´ principkal´no rešena s pomošč´ju izučenija mogil´nikov (pol pochoronennych často možet byt´ opredelen archeolosičeskim, inogda antropologičeskim metodom; vozrast - tol´ko antropologičeskim metodom). Osnovnym istočmikom poznanija demografii drevnego naselenija javljajutsja tabliščy smertnosti, skonstruipovaniye tak nazyv. Metodom Challeja. Ich primenenne oširaetsja na uslovijach komplektnosti, stacionarnosti i isključenija migracij. Cledujuščim usloviem javljaetsja vernoe opredelelenie vozrasta umeršich (prežde svergo staršich vzrostlych osob). Esli že zti uslovija (osobenno stacionarnost´) ne vypolnjajutsja, pri primenenii metoda challeja polučaetsja tol´ko liš´ vidimost´ tablic smertnosti. Dlja suchdenija o reprodukcii naselenija sleduet, odnako krome smertnosti, znat´ takže i poždaemost´. Važnym metodom javljaetsja takoe modelirovanie drevnogo naselenija, pri kotorom široko ispol´zujutsja svedenija o živych obščestvach. osobennoj problematikoj v pamkach demografii predstavljaetsja peredviženie (tak nazyv. migracii javljajutsja liš´ odnoj iz ego sostavnych častej). My podytalis´ primenit´ demografičeskie metody na rjad kostjakovych serij sredneevponejskogo pervobytnogo perioda, načinaja s neolita. V demografičeskich parametrach vsego ztogo perioda, kažetsja, nevozmožno opredenit´ nikakoj progress. Estestvennaja smertnost´ so vremeni neolita do gorodiščenskogo perioda byla priblizitel´no odinakova; ežgodnaja smertnost´ primerno byla skoree 0,04 čem 0,05. a v optimal´nych uslovijach približanas´ k čisly 0,035. Do pjatnalcati let dožilo primerno 2/3 osob, v obščestvach s bysokoj obščej smertnost´ju, vozmožno, tol´ko 45-55%. Primerno polovina naselenija nachodilas´ v produktivnom vozraste (15-50 let); ljudej, staršich 50 let, žilo menee 10%. Detej bylo malo (drevnee naselenie nachodilos´ priblizitel´no v stacionarnom sostojanii), ztomu otvečaet takže nebelikost´ osnovnych semej (3-4 čeloveka). Povyšenie estestvennogo priposta na 2% bylo vozmožno vsegda, ono moglo stat´ osnovoj migracii. Plavnoj pričinoj posta naselenija (esli on voobšče imel mesto) bylo sniženie gustoy obščestvennych otnošenij poztomu čislennyj post drevnego naselenija nel´zja poscenivat´ kak avtonomnyj faktor, moguščij sam po sebe ob´jasnit´ zkonomičeskie ili obščestvennye izmenenija ili istoričeskie sobytija.
Práva: © Evžen Neústupný
Plný text není přístupný.
Vyskytuje se v kolekcích:Články / Articles (KAR)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
Neustupny_1983_Demografie-pravekych-pohrebist_PA_74.pdfPlný text1,41 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/16926

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.