Název: Emancipační proces v oblasti vzdělávání žen ve druhé polovině 19. století do počátku 20. století a úloha brněnské Vesny
Další názvy: The emancipation process in the field of women's education in the second half of the 19th century to the early 20th century and the role of the Brno Vesna
Autoři: Hůlová, Alena
Vedoucí práce/školitel: Kodet Roman, PhDr. Ph.D.
Oponent: Šedivý Miroslav, Doc. PhDr. Ph.D.
Datum vydání: 2016
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: bakalářská práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/24903
Klíčová slova: the status of women;a phenomenon kinder;küche;kirche;women's issues;emancipation;feminism;women's associations;federal movement ideal of women;education;girls' education czech society of the 19th century;spolek vesna;vesniny školy
Klíčová slova v dalším jazyce: the status of women;a phenomenon kinder;küche;kirche;women's issues;emancipation;feminism;women's associations;federal movement ideal of women;education;girls' education czech society of the 19th century;association vesna;vesnina school
Abstrakt: Tématem práce byl Emancipační proces v oblasti vzdělávání žen ve druhé polovině 19. století do počátku 20. století a úloha brněnské Vesny, kde se nejprve charakterizovala emancipace žen, od prvních pokusů prosazování se ve společnosti v rámci spolkového života, jejich snaha vzdělávat se, až do doby, kdy ženy skládají maturitní zkoušku na prvních dvou ústavech tohoto typu v habsburské monarchii, na pražském gymnáziu Minerva a na brněnském lyceu Vesny. V polovině 19. století dochází k řešení problematiky emancipace žen a jejich vzdělávání, které je hlavním obsahem ženské otázky. Středobodem života žen přestává být jen domácnost, od níž se ženy odvrací a sílí jejich zájem o veřejné dění. Postupně se zapojují do společenského života. Emancipaci vnímají jako proces souběžný s formováním novodobého národa, vedoucí k ženě vzdělané, zodpovědné za svůj život, samostatně výdělečné a schopné postarat se o rodinu. Další jedinečný rys českého ženského hnutí je spolupráce s muži, kteří patří k podporovatelům snah o změny poměrů ve společnosti. Zakládají se ženské spolky, které se zaměřují na různorodé činnosti vzdělávací, dobročinnou, kulturní. Jednou z nejdůležitější rolí spolků bylo zakládání vlastních dívčích škol, například průmyslových, vyšších dívčích a později gymnázií. Spolek Vesna byl jedním z nich. Ženský vzdělávací spolek Vesna koncem 19. století patřil k nejvýznamnějším českým institucím v Brně. Počátky spolku Vesna spadají do období, kdy se odehrává boj o jazykovou rovnoprávnost a národní svébytnost Čechů. Jeho zaměření na rozvoj vzdělanosti žen na Moravě svým významem překročilo hranice území. Spolek Vesna vznikl v době, kdy sborový zpěv byl nejvýraznějším projevem vlastenectví, provázel jeho začátky. Soustředil kolem sebe významné osobnosti české kultury a tím se z něj stal důležitý činitel kulturního života. Na jeho počátku stála snaha rozvíjet vzdělávání dívek a žen, idea ženského hnutí a úsilí o zkvalitnění výchovy vybudováním Vesniných škol. Pozvednul postavení žen ve společnosti. Prosadil a dopřál jim vyšší vzdělání, zapojil je do veřejného a kulturního života v Brně a to v silně germanizovaném prostředí města byl nelehký úkol.
Abstrakt v dalším jazyce: The topic of the thesis is the Emancipation process concerning the women´s education in the second half of the nineteenth century till the beginning of the twentieth century and the role of Vesna in Brno where the emancipation of women was characterized, from the first attempts to gain better position in the society and their effort for education to the period when women pass the graduation exam at the two first institutes of this type in the Habsburg Monarchy at the grammar school Minerva in Prague and at the Vesna lycée in Brno. In the middle of the nineteenth century the issues of women´s emancipation and their education, which is the main subject matter of this topic, are solved. The centre of women´s life is not the household anymore. Women start to be interested in public life. They gradually become involved in the social life. They perceive emancipation as a process parallel with the formation of the new nation, leading to an educated, responsible, financially independent woman who is able to take care of her family. Another typical feature of the Czech women´s movement is the cooperation with men who belong to the supporters of the changes in society. At this time women´s clubs which focus on various activities educational, charitable and cultural are founded. One of the most important role of these clubs was the founding of own schools for girls, e.g. technical schools, colleges and grammar schools. The Vesna Club was one of them. At the end of the nineteenth century this educational club belonged to the most significant Czech institutes in Brno. I was founded at the time when there was struggle for the language equality and the national independence of Czech people. Its focus on women´s education in Moravia exceeded the borders of this area. This club was founded at the same time when the choir singing represented the most important manifestation of patriotism, it accompanied its beginnings. It cooperated with eminent personalities of Czech culture which made it a significant factor of the cultural life. At the beginning it strived to educate girls and women, it supported the idea of women´s movement and better education. For that reason it aimed to build the Vesna schools. It improved the position of women in society. It enabled them higher education, it engaged them in the social and cultural life in Brno which was not an easy task in a strongly germanized town.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení.
Vyskytuje se v kolekcích:Bakalářské práce / Bachelor´s works (KHV)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
BP....pdfPlný text práce1,77 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
HULOVA - vedouci.pdfPosudek vedoucího práce679,51 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
HULOVA - oponent.pdfPosudek oponenta práce580,68 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
HULOVA - obhajoba.pdfPrůběh obhajoby práce273,86 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/24903

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.