Analýza mezinárodního boje proti tzv. Islámskému státu

Abstract

Bezpečnostní situace na Blízkém východě je již několik desetiletí ovlivňována mezistátními konflikty, občanskými válkami, násilným jednáním států, vzrůstajícím náboženským extremismem a posilující rolí a počtem nestátních aktérů. Za nejvýraznějšího nestátního aktéra v regionu Blízkého východu posledních let lze považovat organizaci Islámský stát (IS). Organizace Islámský stát byla mezi lety 2014 až 2017 vnímána mezinárodním společenstvím jako nejvýraznější bezpečnostní hrozba nejen na Blízkém a Středním východě a byla též OSN považována za teroristickou organizaci. Ve druhé polovině roku 2014 po rozsáhlé územní expanzi Islámského státu byla zahájena vojenská operace Combined Joint Task Force Operation Inherent Resolve (CJTFOIR), na které pod vedením USA spolupracovala široká mezinárodní koalice, čítající více než 60 států. Bojů proti Islámskému státu se však účastnila i řada dalších aktérů, kdy mezi nejvýraznější patřila neoficiální spojenecká osa mezi vládními silami Sýrie, Íránem a Ruskem. Zvláštní postavení v boji proti IS pak zaujímalo Turecko, které je sice členem NATO a bylo i součástí koalice CJTFOIR, ale jeho spolupráce byla spíše spojena s Ruskem či Íránem. Cílem této práce je ověřit, zda a jak efektivně byly státy mezinárodního společenství schopny spolupracovat v boji proti společné bezpečnostní hrozbě, na které se vzájemně shodnou, v tomto případě představované teroristickou organizací IS. Práce se zabývá bojem proti té části Islámského státu, který působil na území Sýrie a Iráku a její výzkumné období je omezeno polovinou roku 2014 a koncem roku 2017. Práce se soustředí na činnost a míru kooperace států sdružených v rámci koalice CJTFOIR jako nejvýraznějšího aktéra v boji proti IS a dále blíže prozkoumává působení států Írán, Turecko a Rusko, které během konfliktu vytvořily paralelní spojeneckou osu, ale jejichž motivacemi a cíli, i přes oficiální proklamace, nebyla zřejmě primárně porážka Islámského státu, nýbrž partikulární zahraničněpolitické zájmy.