Název: Zapojení Čínské lidové republiky jako nového donora do systému rozvojové spolupráce
Další názvy: Engagement of the People's Republic of China as a new donor to the development assistance
Autoři: Pintová, Petra
Vedoucí práce/školitel: Ponížilová Martina, PhDr. Ph.D.
Oponent: Caisová Lenka, Mgr. Ph.D.
Datum vydání: 2018
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: diplomová práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/31971
Klíčová slova: čína;noví donor;oficiální rozvojová spolupráce;jiné oficiální toky;nastupující dárce
Klíčová slova v dalším jazyce: china;new donor;official development assistance;other official flows;emerging donor
Abstrakt: Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zkoumat zapojení Čínské lidové republiky jako nového dárce do systému rozvojové spolupráce. Cílem diplomové práce bylo potvrdit nebo popřít, zda charakter čínské rozvojové spolupráce odpovídá povaze rozvojové pomoci nových dárců. Moje práce je rozdělena do tří hlavních částí. První kapitola představuje teoretický rámec celé práce. Jsou zde rozebírány pojmy nový donor a různé alternativy k tomuto názvu. Většina autorů nepoužívá jeden název pro tuto kategorii států, protože je velmi složité je pojmenovat, aby název odpovídal skutečnosti. Převážně narážíme na pojem nový dárce, znovu nastupující dárce či non-DAC donor. Problémem však je, že jak již bylo zmíněno, některé státy již dříve navazovaly rozvojovou spolupráci s jinými zeměmi, a proto není pojem noví donoři přesný. S podobnými problémy se setkáváme skoro u všech názvů těchto států. Dále jsou v této kapitole noví dárci rozděleni do několika kategorií podle Petera Kragelunda (2008) a Homiho Kharase (2006). V neposlední řadě je zde popsáno, jakým způsobem se noví donoři do rozvojové spolupráce zapojují. Další kapitola je zaměřena již na samotný příklad navazování rozvojové spolupráce Čínskou lidovou republikou. Nejdříve je popisováno etablování a vývoj čínské rozvojové spolupráce od 90. let 20. století, při čemž je rovnou vysvětleno institucionální zaštítění, jak tyto instituce vznikaly a jakým způsobem pomáhají v navazování rozvojové spolupráce. Dále je spolu s Pekingským konsenzem popisována i jihojižní kooperace, což slouží k lepšímu pochopení, proč Čína poskytuje finance na rozvoj a jaká kritéria jsou pro ni důležitá. Peking sice participuje v mnoha mezinárodních organizacích, nicméně v mé práci jsou důležitá jen ta uskupení, která spolupracují na bázi JihJih. Další část je zaměřena na motivy čínské rozvojové spolupráce, proč je vůbec pomoc poskytována a co z toho Čína, jako aktér v mezinárodním prostředí, má za výhody. Třetí kapitola je již zaměřená na konkrétní případy největších recipientských států. Tato kapitola je dále rozdělena na největší příjemce čisté ODA, což jsou Kuba, Pobřeží slonoviny a Etiopie a dále na největší příjemce OOF, což jsou Rusko, Pákistán a Angola. Na těchto případech je demonstrováno, jakým způsobem Čína navazuje rozvojovou spolupráci a jaké projekty převážně financuje. V závěru jsem odpověděla na výzkumné otázky a došla k tomu, že můžeme bezpochyby nazývat Čínu novým dárcem. Všechny charakteristiky nových dárců se shodují s rozvojovou spoluprací Pekingu. Nicméně, jak již bylo řečeno, Čína jde svou vlastní cestou a spíše se zdá, že si vytváří vlastní pravidla.
Abstrakt v dalším jazyce: The main objektive of this thesis was to study involvement of the People's Republic of China as a new donor to the development cooperation system. The aim of my thesis was to confirm or disprove whether the charakter of Chinese development assistance matches the nature of the development assistance of new donors. My work is divided into three major parts. The first chapter presents the theoretical framework of the whole work and the concepts of a new donor and various alternatives to this name are discussed there. Major part of authors does not use one term for this category of states because it is very difficult to give these states a name that would match the reality. We mostly come across the concepts of new donors, re-emerging donors or non-DAC donors. However, the problem is, as already mentioned, that some countries have previously established development cooperation with other countries and therefore the concept of new donors is not accurate. We have similar problems with almost all of these countries' names. In this chapter, new donors are also divided into several categories by Peter Kragelund and Homi Kharas. Last but not least, it describes how new donors are involved in development cooperation. The next chapter is focused on an example of establishment of the development cooperation of the People's Republic of China. First, the establishment and development of Chinese development cooperation since the 1990s is described, explaining the institutional set-up, how these institutions were created and how they helped to establish development cooperation. In addition, along with the Beijing Consensus, South-South cooperation is also defined, in order to better understand why China provides development finance and what criteria are significant for its provision. Although Beijing participate in many international organizations, only those that cooperate on a South-South basis are relevant in my work. The next part of this chapter focuses on the motives for China's development cooperation, for what reasons it is provided in general, and what advantages it brings to China as an actor in international environment. Finaly, the third chapter is focused on specific cases of the largest recipient states. This chapter is further divided into the largest recipients of net official development assistance (ODA), which are Cuba, Côte d'Ivoire and Ethiopia and also the largest beneficiaries of other official flows (OOF), which are Russia, Pakistan and Angola. By using these examples, it is demonstrated how China establish following up development cooperation and what projects they predominantly fund. In the conclusion, I answered the research questions and reached the goal. We can, no doubt, call China a new donor. All characteristics of new donors coincide with the development assistance of Beijing's foreign aid. However, as has already been said, China goes its own way, and rather it seems to be creating its own rules.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení.
Vyskytuje se v kolekcích:Diplomové práce / Theses (KAP)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
DP (2).pdfPlný text práce1,14 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Pintova-dp-MV.pdfPosudek vedoucího práce1,93 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Pintova_dp-MV.pdfPosudek oponenta práce1,93 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Pintova.pdfPrůběh obhajoby práce270,98 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/31971

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.