| Název: | Plánování modro-zelené infrastruktury s využitím ekohydrologického hodnocení mikrostruktur města Plzně |
| Další názvy: | Planning the blue-green infrastructure by use of ecohydrological assessment of Pilsen’s micro-structures |
| Autoři: | Kopp, Jan Novotná, Marie Frajer, Jindřich Ježek, Jiří Raška, Pavel Dolejš, Martin |
| Citace zdrojového dokumentu: | KOPP, J., NOVOTNÁ, M., FRAJER, J., JEŽEK, J., RAŠKA, P., DOLEJŠ, M. Plánování modro-zelené infrastruktury s využitím ekohydrologického hodnocení mikrostruktur města Plzně. Urbanismus a územní rozvoj, 2020, roč. 23, č. 4, s. 7-16. ISSN 1212-0855. |
| Datum vydání: | 2020 |
| Nakladatel: | Ústav územního rozvoje |
| Typ dokumentu: | článek article |
| URI: | http://hdl.handle.net/11025/42586 |
| ISSN: | 1212-0855 |
| Klíčová slova: | modro-zelená infrastruktura;hospodaření s dešťovou vodou;plánování měst;Plzeň |
| Klíčová slova v dalším jazyce: | blue-green infrastructure;rainwater management;urban planning;Pilsen |
| Abstrakt: | Přestože se o tématech modro-zelené infrastruktury diskutuje v rámci různých oborů, například mezi urbanisty, krajinnými architekty, vodohospodáři, klimatology či ochránci přírody, frekventuje se zatím v českém prostředí pojem modro-zelená infrastruktura zatím relativně málo a nemá jednotné vymezení. Jak ilustruje rozbor plánovacích dokumentů Plzně, aktuálně se prosazují nástroje adaptace na klimatickou změnu, efektivní využití dešťové vody a jsou podporovány amenitní funkce vody ve městě (rekreační, sociální, estetické, kulturní) ve vzájemné synergii ideálního města citlivého k vodě. Jako jeden z přístupů k plánování modro-zelené infrastruktury je představena metodika ekohydrologického hodnocení mikrostruktur městské krajiny. Kategorizace územních jednotek vychází z možností stanovení některých parametrů ekohydrologických vlastností pro typy elementárních ploch (např. infiltrace, evapotranspirace, odtoku) a dalších parametrů pro funkční prostorové jednotky, které nazýváme mikrostruktury (např. typická úroveň znečištění odtékající vody, klimatické vlastnosti). Parametry na úrovni mikrostruktur mohou vycházet ze standardizace hodnot a tak vyjadřovat referenční hodnoty pro regulativy – např. stanovení koeficientu zeleně jako je index Biotope Area Factor pro nově vznikající části zástavby. V modelové studii centrální oblasti města Plzně bylo vymezeno 481 jednotek mikrostruktur různých typů. Ekohydrologická klasifikace kromě absolutního srovnání umožňuje rozlišit kvalitu mikrostruktur stejného typu, například může sloužit k posouzení potřeby změn ve vnitroblocích městské zástavby centra Plzně. Mapy dále ukazují rozdílné ekohydrologické vlastnosti uličních koridorů v rámci celého uličního profilu, protože ty jsou hodnoceny jako samostatné jednotky odděleně od bloků zástavby. Na kvalitě vstupních dat ve správě města je potom závislá úroveň přesnosti výsledné klasifikace mikrostruktur, která může být východiskem plánovitého rozvoje modro-zelené infrastruktury. |
| Abstrakt v dalším jazyce: | Although the blue-green infrastructure is a matter widely discussed in several disciplines such as urban planning, landscape architecture, water management, climatology and nature conservation, use of the term itself remains infrequent in Czech contexts and has no unanimous definition. As the analysis of Pilsen’s planning documents illustrates, tools for climate change adaptation and efficient use of rainwater are gaining ground and amenity functions of urban water (recreational, social, aesthetic, cultural) are supported in synergy of an ideal city sensitive to water. As one of the approaches to blue-green infrastructure planning, this article presents a methodology of ecohydrological assessment of urban landscape micro-structures. The categorization of spatial units is based on possible stipulation of several parameters of ecohydrological characteristics for types of elementary areas (e.g. infiltration, evapotranspiration, outflow) and other parameters for functional spatial units called micro-structures (such as typical levels of outflow contamination and climate characteristics). These parameters can be based on the standardization of values, so expressing reference values for regulations, e.g. greenery coefficients such as the Biotope Area Factor for new housing development. A model study on the centre of the city of Pilsen has delimited 481 micro-structure units of various types. Besides absolute comparison, ecohydrological classification makes it possible to discern quality of micro-structures of the same type, e.g. in order to identify where improvements are needed in the blocks of Pilsen’s city centre. The maps show different ecohydrological characteristics of street corridors in whole street profile because they are analysed as independent units, separate from the blocks. The accuracy of the classification of micro-structures depends on the quality of input data and can form the basis of plan-based development of blue-green infrastructure. |
| Práva: | Plný text není přístupný. © Ústav územního rozvoje |
| Vyskytuje se v kolekcích: | Články / Articles (KGE) OBD |
Soubory připojené k záznamu:
| Soubor | Velikost | Formát | |
|---|---|---|---|
| uur_casopis_4_2020_kopp.pdf | 736,46 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít Vyžádat kopii |
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/42586Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.