Název: Využití dilatometrie při tepelném zpracování vysoce pevných ocelí
Autoři: Volkmannová, Julie
Kučerová, Ludmila
Hájek, Jiří
Citace zdrojového dokumentu: KUČEROVÁ, Ludmila ed.; JIRKOVÁ, Hana ed.; JENÍČEK, Štepán ed. Proceedings PING 2020: modern trends in material engineering: 15.-17.09.2020, Pilsen. 1. vyd. Plzeň: University of West Bohemia, 2020, s. 42-43. ISBN 978-80-261-0958-7.
Datum vydání: 2020
Nakladatel: University of West Bohemia
Typ dokumentu: konferenční příspěvek
conferenceObject
URI: http://hdl.handle.net/11025/46390
ISBN: 978-80-261-0958-7
Klíčová slova: dilatometrická analýza;mikrostrukturní analýza;TRIP oceli;IRA diagram;fázové transformace
Klíčová slova v dalším jazyce: dilatometric analysis;microstructural analysis;TRIP steel;IRA diagram;phase transformations
Abstrakt: Tato práce se zabývá využitím dilatometrie pro vývoj tepelného zpracování nových experimentálních vysoce pevných ocelí typu TRIP legovaných manganem a křemíkem a mikrolegovaných niobem, titanem a molybdenem. Tento typ vysoce pevné oceli se v posledních letech využívá pro své dobré mechanické vlastnosti hlavně v automobilovém průmyslu. Pro dosažení požadovaných mechanických vlastností těchto ocelí je nezbytné volbou vhodných parametrů tepelného zpracování zajistit vznik multifázové mikrostruktury s odpovídajícím podílem, morfologií a rozložením jednotlivých fází a strukturních součástí. Aby nemusela být při vývoji zpracování používána pouze metoda pokus-omyl, využívají se pro volbu parametrů zpracování IRA nebo ARA diagramy popisující průběhy fázových přeměn při zpracování ocelí. Pro většinu běžně používaných normovaných ocelí jsou tyto diagramy známy, nebo je lze jednoduše spočítat ve speciálních softwarech typu JMatPro nebo Thermo-Calc. Při vývoji nových ocelí se specifickým chemickým složením nemusí tyto standardní postupy být zcela spolehlivé a je potřeba vždy ověřit výpočty pomocí reálných experimentů. Pro studium fázových přeměn je nejvhodnější experimentální metodou, v tomto případě, dilatometrická termická analýza. V rámci této práci byly porovnávány čtyři vysoce pevné oceli s různým obsahem titanu (0,08 %) a molybdenu (0,2 %, 0,4 %), nebo zcela bez těchto mikrolegur, se zaměřením na průběh bainitické transformace, která je zásadní pro získání mikrostruktury vhodné pro následné uplatnění TRIP (transformation induced plasticity) efektu. Na základě výsledků dilatometrických měření byly navrženy režimy dovukrokového žíhání s prodlevou 100 s a 600 s na teplotě 425 °C. Tímto zpracováním byly dosaženy velmi dobré kombinace meze pevnosti v rozmezí 798 – 1186 MPa a tažnosti 27 – 44%.
Práva: © University of West Bohemia
Vyskytuje se v kolekcích:Proceedings PING 2020: modern trends in material engineering
Proceedings PING 2020: modern trends in material engineering

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
Proceedings_PING-Junior_2020-42-43.pdfPlný text254,04 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/46390

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.