Název: Otilie Malybrok-Stielerová: život a dílo bavorské básnířky a překladatelky v souvislosti s česko-bavorskou literární spoluprací na přelomu 19. a 20. století
Další názvy: Otilie Malybrok-Stieler: Life and Works of the Bavarian Poet and Translator in Context of Czech and Bavarian Literary Relations at the Turn of the Twentieth Century
Autoři: Friedlová, Maria
Vedoucí práce/školitel: Kučera Petr, Doc. PaedDr. Ph.D.
Oponent: Balcarová Markéta, Mgr. Ph.D.
Datum vydání: 2022
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: diplomová práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/48346
Klíčová slova: otilie malybrok-stieler;julius zeyer;překlad;mnichov;literatura
Klíčová slova v dalším jazyce: otilia malybrok-stieler;julius zeyer;translation;munich;literature
Abstrakt: Cílem diplomové práce je podat zevrubný a komplexní popis osobnosti bavorské básnířky Otilie Malybrok-Stielerové (1836-1913) se zřetelem k jejímu vztahu k českému spisovateli Juliu Zeyerovi (1841-1901). Jejich vztah je rekonstruován na základě obšírné vzájemné korespondence, jež je uložená v Literárním archívu Památníku národního písemnictví a čítá přes 170 dopisů, které byly odeslány mezi lety 1891 a 1900. Vztah dvou dopisovatelů je analyzován na pozadí politicko-historických souvislostí, které utvářely a ovlivňovaly dobové poměry mezi sousedícími státy a národy. Úvodní část práce se věnuje výlučně životu a umělecké tvorbě bavorské překladatelky. Mapuje poměrně stručně její rodinné relace, přičemž se detailněji věnuje jejímu bratru, Karlu Stielerovi, jenž se proslavil poezií psanou v dialektu a jehož dílo znal i německý básník Rainer Maria Rilke, o němž a jeho místu v problematice česko-německých vztahů pojednává finální oddíl diplomové práce. Důležitými osobami životě Malybrok-Stieleové byli i učitelé a mentoři, mezi které patřil Bedřich Wachsmann, Božena Marčanová a Karl Viala a kteří ji učili základům českého jazyka a seznámili ji s díly nejznámějších českých literátů. Z publikační a překladatelské činnosti Malybrok-Stielerové je upozorněno hlavně na tvorbu, jež souvisí s osobností Julia Zeyera. Chronologicky je představována spolupráce mezi ní a Zeyerem a zároveň jsou vyjmenována díla, která se podařila uveřejnit v tisku nebo v knižní podobě. Následná analýza a dešifrace dopisů vede k objasnění skutečného procesu, který předcházel konečné publikaci děl. Zároveň se v řádcích korespondence, jež kvůli společenským zvyklostem často působila nepřirozeně a překypovala přehnanou zdvořilostí, odkrývá vztah mezi překladatelkou a spisovatelem. Malybrok-Stielerová psala dopisy výlučně německy, ojediněle se vyskytne ve fondu česky psaný list. Zeyer naproti tomu psal pouze ve svém rodném jazyce. Zvolna se korespondence, která byla zpočátku založená čistě na profesní bázi, transformovala do dopisování, které je protkané stále více osobními příběhy a důvěrnými informacemi. V roce 1896 se oba pisatelé i poprvé osobně potkali v Tegernsee, kde pobývala Malybrok-Stielerová,, a setkání tváří v tvář proběhlo i následující rok, tentokrát ve Vodňanech. Závěrečnou část práce uvozují politické a historické okolnosti, které utvářely ovzduší mezi německým a českým národem na konci 19. a začátku 20. století. Pozornost je věnována dvěma rozdílným koncepcím ohledně budoucnosti českého národa v setrvání v Habsburské monarchii, ohledně jeho kulturních hodnot a právu na samostatnost. Následuje pojednání o Mnichově jakožto o jednom z nejdůležitějších kulturních center tehdejší Evropy a o jeho důležitosti pro některé české umělce, především spisovatele. Jmenovitě se popisuje role Mnichova v díle a životě Jana Kolára nebo Jana Nerudy. Osoba, na kterou se práce v této souvislosti nejvíce soustředí, je však osobnost Rainer Maria Rilkeho, jenž je s Mnichovem a Prahou úzce propojený. Finální úsek práce se zaobírá životem Rilkeho v Praze a v Mnichově a jeho vztahem k tamějším obyvatelům. Zároveň jsou rozebírána díla, ve kterých je tento vztah alespoň z části reflektován. Pražský element se zrcadlí mimo jiné v jeho básnické sbírce Larenopfer a prozaistické Zwei Prager Geschichten, mnichovské momenty jsou uchované v povídce Ewald Tragy.
Abstrakt v dalším jazyce: This Master's thesis aims to provide a detailed and complex description of the Bavarian poet Otilia Malybrok-Stieler (1836-1913) with a deeper focus on her relationship with the Czech writer Julius Zeyer (1841-1901). Their relationship is modelled on the basis of their extensive letter correspondence, which is archived in the Literary Archive of the Museum of Czech Literature. The archival records consist of over 170 letters, which were sent (or composed?) between 1891 and 1900. The relationship of the two correspondents is analysed regarding sociohistorical circumstances formed and influenced by contemporary conditions of neighbouring countries and nations. The introduction focuses solely on Malybrok-Stieler's biography and her literary works. It briefly maps her family relationships, especially a relationship with her brother Karl Stieler, who is recognised for his dialect-written poetry. Karl Stieler's work was also known by the German poet Rainer Maria Rilke whose position in the discourse of Czech-German relationships is discussed in the final part of this thesis. Teachers and mentors, such as Bedřich Wachsmann, Božena Marčanová and Karl Viala, were also important figures in Malybrok-Stieler's life since they introduced her to the foundations of the Czech language and acquainted her with the works of the most famous Czech writers. Her literary works and translations are considered primarily with regard to Zeyer. Her and Zeyer's colaboration is introduced chronologically, and a list of works which were published in periodicals or book form is provided. The subsequent analysis and deciphering of the letters lead to the elucidation of the process which preceded the publication of her works. The analysis also demonstrates that due to social conventions, the correspondence style was often stilted and abundant in polite expressions while presenting us with the relationship between Malybrok-Stieler and Zeyer. Malybrok-Stieler wrote her letters almost only in German; only some letters stored in the archive are rarely composed in Czech. Contrary to this, Zeyer wrote only in his first language. Their correspondence gradually transformed from purely professional to more personal basis interwoven with personal stories and private information. They both met for the first time in Tegernsee in 1896 where Malybrok-Stieler sojourned. This meeting was followed by another the following year in Vodňany. The final part of this thesis analyses the political and historical circumstances which formed the relationships between the Germans and Czechs at the end of the 19th and the beginning of the 20th centuries. This part focuses mainly on two differing concepts concerning the future of the Czech nation in the Habsburg monarchy, its cultural values and independence demands. This discussion functions as an introduction to further discussion of Munich as one of the most important cultural centres of contemporary Europe and Czech artists, especially writers. This part describes the role of Munich in the life and work of Jan Kolár and Jan Neruda. However, attention is mainly paid to Rainer Maria Rilke, whose life is closely interrelated with Prague and Munich. The final part of this thesis focuses on Rilke's life in Prague and Munich and his relationship to the citizens of these cities. The works that reflected this relationship are also analysed, such as the Prague element in his poetry collection Larenopfer and prose Zwei Prager Geschichten or the Munich element in his short story Ewald Tragy.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení
Vyskytuje se v kolekcích:Diplomové práce / Theses (KGS)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
DP_Friedlova.pdfPlný text práce1,72 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Posudek_ Friedlova MB.docxPosudek oponenta práce22,03 kBMicrosoft Word XMLZobrazit/otevřít
DP Friedlova ved posud PK.docxPosudek vedoucího práce19,31 kBMicrosoft Word XMLZobrazit/otevřít
CCF_000327.pdfPrůběh obhajoby práce458,59 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/48346

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.