Název: Heaven as the Outermost Periphery of the Earth in Archaic Ionian Cosmologies
Další názvy: Nebe jako nejzazší okruh Země v iónských archaických kosmologiích
Autoři: Kočandrle, Radim
Citace zdrojového dokumentu: KOČANDRLE, R. Heaven as the Outermost Periphery of the Earth in Archaic Ionian Cosmologies. Hyperboreus, 2021, roč. 27, č. 2, s. 185-212. ISSN: 0949-2615
Datum vydání: 2021
Nakladatel: C.H.BECK
Typ dokumentu: článek
article
URI: 2-s2.0-85139948584
http://hdl.handle.net/11025/51051
ISSN: 0949-2615
Klíčová slova: hemisféra;kosmologie;nebe;univerzum;Země
Klíčová slova v dalším jazyce: cosmology;earth;heaven;hemisphere;universe
Abstrakt: Pojetí nebe v iónských archaických kosmologiích, patřících mezi nejstarší předsókratovské koncepce, není dostatečně textově doložené. V předchozí epické tradici je přitom nebe současnými badateli obvykle pokládáno za pevnou hemisféru umístěnou nad plochou Zemí. Ačkoli se podobné interpretace zakládají na nepřímých textových dokladech, lze soudit, že nebe v archaické době opravdu představovalo konkrétní konstituent univerza o určitém složení. V případě iónských archaických kosmologií se pak na základě jejich meteorologické povahy a oběhu nebeských těles pouze nad Zemí, lze domnívat, že se prostor univerza rozkládal pouze mezi plochou Zemí a nebem. Celé univerzum tak bylo pokládáno za uzavřené, přičemž nebe tvořilo jeho horní okraj. Nebe ovšem nemuselo být hemisférou, ale mohlo být naopak ploché či pouze zakřivené. Lze totiž soudit, že v současných interpretacích uváděný hemisférický tvar nebe anachronicky vychází až z koncepcí náležejících do italské větve filosofie, kde bylo univerzum a odtud i nebe pokládáno za celou sféru.
Abstrakt v dalším jazyce: The conception of heaven in archaic Ionian cosmologies, which belong to the earliest Presocratic conceptions of the world, is due to meagre textual evidence hard to reconstruct. Current scholars, meanwhile, tend to agree that in the previous epic tradition, heaven was believed to form a firm hemisphere located above a flat earth. Although such interpretations are based on indirect evidence, one can suppose that during the Archaic Era, heaven was considered to be a concrete constituent of the universe with a particular composition. In the case of archaic Ionian cosmologies, one can assume – based on their meteorological nature and the assumption of movement of heavenly bodies only above the earth – that the space of the universe stretched only between a flat earth and the heaven. The entire universe was thus viewed as closed, with the heaven forming its upper limit. Still, the heaven need not have been imagined as hemispherical: it could have been thought flat or merely curved. To wit, one can argue that the hemispherical shape of heaven, which often features in current interpretations, anachronistically draws on later conceptions belonging to the Italian school of philosophy, where the universe and therefore also the heaven was believed to form a sphere.
Práva: Plný text není přístupný.
© C.H.BECK
Vyskytuje se v kolekcích:Články / Articles (KFI)
OBD

Soubory připojené k záznamu:
Soubor VelikostFormát 
hyp 27 2 01 Kocandrle.pdf552,92 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít  Vyžádat kopii


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/51051

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.

hledání
navigace
  1. DSpace at University of West Bohemia
  2. Publikační činnost / Publications
  3. OBD