Název: Výsledky akrální koaktivační terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě
Další názvy: Results of Acral Coactivation Therapy in patients after brain stroke
Autoři: Firýtová, Rita
Feifrlíková, Andrea
Palaščáková Špringrová, Ingrid
Hnojská, Veronika
Bendíková, Elena
Citace zdrojového dokumentu: FIRÝTOVÁ, R. FEIFRLÍKOVÁ, A. PALAŠČÁKOVÁ ŠPRINGROVÁ, I. HNOJSKÁ, V. BENDÍKOVÁ, E. Výsledky akrální koaktivační terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě. Rehabilitácia, 2020, roč. 57, č. 3, s. 173-181. ISSN: 0375-0922
Datum vydání: 2020
Nakladatel: LIECREH GUTH
Typ dokumentu: článek
article
URI: 2-s2.0-85135268984
http://hdl.handle.net/11025/51147
ISSN: 0375-0922
Klíčová slova: cévní mozková příhoda;metoda ACT;vzpěrné pohybové vzory;FIM;Barthel index;stoj I, II, III;chůzový test
Klíčová slova v dalším jazyce: brain stroke;ACT method;press motion patterns;F1M;Barthel index;stand I, II, III;walk test
Abstrakt: Východisko: Cévní mozková příhoda je onemocnění organizmu, které vede k částečné, někdy úplné invaliditě téměř u poloviny pacientů při propuštění z nemocnice. Včasná rehabilitace je důležitá kvůli redukci pohybových deficitů a rovnováhy, a tím eliminuje následky, které by pacienta mohly omezovat v rámci běžných denních činností v budoucnu. V naší studii jsme hodnotili vliv vzpěrných cviků u pacientů s iktem. Soubor a metody: Cílem této studie bylo vyhodnotit vliv pravidelného cvičení vzpěrných pohybových vzorů dle Akrální koaktivační terapie po dobu 4 týdnů na zlepšení samostatnosti, soběstačnosti v běžných denních aktivitách u pacientů po cévní mozkové příhodě. Základní soubor studie tvořilo 10 pacientů z lůžkové následné péče v Nemocnici Horažďovice, z toho byli 4 ženy a 6 mužů. Celá skupina pacientů měla průměrný věk 71 (±10,392) roků. Ženy měly průměrný věk 73,75 (±8,921) roků, muži průměrný věk 69,167 (±11,6862) roků. Vstupní a výstupní vyšetření obsahovalo Barthel index a FIM test, pro zjištění stability byly vybrány testy ve stoje a chůzové testy. Výsledky: Výsledky ukázali, že výstupní hodnocení Barthel indexu bylo statisticky významně vyšší, bližší normě, než před absolvováním léčby (p = 0,002617, á = 0,05). Stejně tak u FIM skóre (p = 0,00058, á = 0,05). U stoje I nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly v datech před a po terapii. Oproti tomu u stoje II a III byl zaznamenán statisticky významný rozdíl před a po terapii (stoj II p = 0,6499, á = 0,05), (stoj III p = 0,3498, á = 0,05). U chůzových testů byl také zaznamenán statisticky významný rozdíl v datech před a po absolvování terapie (chůze na 10 metrů p = 0,01125, á = 0,05), (2minutový chůzový test p = 0,0167, á = 0,05). V případě testu Timed Up and Go jsme neprokázali statisticky významný rozdíl mezi vstupními a výstupními hodnotami u našich pacientů. Závěr: Z výsledků výše popsané studie vyplývá, že u 80% našich pacientů došlo ke zlepšení motoriky a soběstačnosti po pravidelné terapii dle ACT po dobu 4 týdnů, ale vzhledem k malému výzkumnému vzorku pacientů se výsledky nedají zevšeobecnit.
Abstrakt v dalším jazyce: Basis: Brain stroke is a disease that leads to partial or sometimes complete disability almost in one half of patients released from hospital. Early rehabilitation is important specially to reduce motion deficits and balance impairments, eliminating impacts that may limit patient in his/her daily activities in future. The effect of press exercise in patients after stroke was assessed in this work. Group and methods: Aim of this study was to assess the effect of regular exercises with press motion patterns according to Acral Coactivation Therapy in 4-week period on improvements of independence and self-sufficiency in activities of daily living in patients after brain stroke. The basic group of the study composed of 10 patients from inpatient consecutive care in Horažďovice hospital, from which were 4 women and 6 men. The group of patients had average age 71 (±10,392) years. Women were on average 73,75 (±8,921) years old, men were on average 69,167 (±11,6862) years old. Entrance and final examination included Barthel index, FIM test, tests in stand and walk tests were selected to assess the stability. Results: Results showed that final assessment of Barthel index was statistically significantly higher, closer to normal, than before the treatment (p = 0,002617, á = 0,05). FIM score resulted similarly (p = 0,00058, á = 0,05). No statistic significant differences were observed in data in stand position before and after the therapy. However, in stand II and III, statistically significant difference was observed before and after the therapy (stand II p = 0,6499, á = 0,05), (stand III p = 0,3498, á = 0,05). Statistically significant difference was observed also in walk tests data before and after the therapy (10-meter walk test p = 0,01125, á = 0,05), (2-minute walk test p = 0,0167, á = 0,05). We did not prove statistically significant difference between the entrance and final values of Timed Up and Go test in our patients. Conclusion: From the data of the study mentioned above results that 80% of our patients improved in motion and self-sufficiency after the regular ACT therapy during the four-week course, but because of small research sample of patients, it is not possible to generalise the results.
Práva: © LIECREH GUTH
Vyskytuje se v kolekcích:Články / Articles (KFE)
OBD



Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/51147

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.

hledání
navigace
  1. DSpace at University of West Bohemia
  2. Publikační činnost / Publications
  3. OBD