Full metadata record
DC poleHodnotaJazyk
dc.contributor.authorStulík, Ondřej
dc.date.accepted2015-02-06
dc.date.accessioned2016-03-15T09:11:40Z-
dc.date.available2012-06-30cs
dc.date.available2016-03-15T09:11:40Z-
dc.date.issued2015
dc.date.submitted2014-11-18
dc.identifier60929
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/11025/20672
dc.description.abstractTato disertační práce se zabývá neklasickou teorií demokracie K. R. Poppera. Pomocí hermeneutiky tzv. druhé generace jako přístupu a analýzy metafor jako metodologie odhaluje skrytý ideologický význam ve zmíněné teorii demokracie. Teorie demokracie je součástí širšího paradigmatu otevřená společnost, které zkoumám ve čtyřech rovinách v rovině pohledu pozitivistické politologie, normativní politologie, ideologie konzervatismu (jako specifického postoje ve smyslu paradigmatu) a teorie vědy. Paradigma otevřená společnost stojí na předpokladech absolutního racionálního jednání člověka, který se pohybuje v rámci společnosti, jejíž fungování je analogické tržnímu mechanismu. Výsledkem takového jednání je specifická teorie demokracie, která je procesuální a sama sebe označuje za neutrální. Předpoklady a výsledky zkoumání takové představy jsou patrné u teoretiků tzv. rakouské školy. Je otázkou této práce, zda je paradigma otevřená společnost propojeno s těmito teoretiky. Výzkum z hlediska čtyř rovin je veden kriticky. Prvním předmětem kritiky otevřené společnosti je její jednorozměrnost ve formě absolutní racionality. Druhým předmětem kritiky je taktéž absence kolektivního republikánského étosu. Třetím a finálním předmětem kritiky je překračování postulované Popperovy demokratické teorie do oblasti ideologie z důvodu esenciálního prvku. Závěry výzkumu lze shrnout do jedenácti bodů. (1) demokracii je nutné zkoumat i nadále. Je třeba se zaměřit na konkrétní teorie a testovat je jazykově-vědní analýzou, aby v nich byly vidět případné ideologické "zkratky". (2) Popperova teorie demokracie je procesuálně neudržitelná, protože v sobě obsahuje esencialistický prvek absolutní racionality (nikoliv čistého racionalismu). Demokracie jako neutrální proces u Poppera selhává a obsahuje ideologický (dle konzervativního pohledu) prvek liberální rostoucí racionality, která je individualistická. (3) Popperova teorie vědy není univerzální, ale jen dílčí. (4) Popper spojuje svou teorii vědy se sociální filozofií, která se tváří, že je sociální, resp. politologickou teorií. (5) Podle Poppera je pravou sociální vědou ekonomie, protože je schopna kvantifikovatelného zobecnění sociální reality skrze své racionální modely. (6) Popper je liberální myslitel, který tenduje k von Hayekovu pojetí tržní reality. (7) Von Mises a Rothbard se ve svých teoriích podstatně odlišují od paradigmatu otevřená společnost K. R. Poppera. Je nutné ale poznamenat, že teorie von Misese a Rothbarda tenduje k procesuálnímu pojetí demokracie, stejně jako von Hayekova. (8) Paradigma otevřená společnost a neoliberalismus či libertarianismus tzv. rakouské školy nejsou jednoznačně propojeny. Paradigma otevřená společnost je koherentní, tzv. rakouská škola nikoliv. Přesto je nutné poznamenat, že v dílčích představách jsou téměř identické např. v chápání racionality jedince, nebo v chápání negativní svobody, kterému dávají prioritu. (9) Paradigma konzervatismus jako postoj odmítá partikulární koncepty paradigmatu otevřená společnost z důvodu popírání vybraných republikánských principů (občanské náboženství, nacionalismus, obecně vnímání společnosti a demokracie jako hodnoty) a principů personalismu (duchovní stránka člověka, nejen racionalismus v jednání) ve smyslu pluralismu "racionality" a "duchovní stránky". (10) Procesuální teorie demokracie tzv. neklasického pojetí K. R. Poppera je jednorozměrná z hlediska konzervatismu jako postoje, teorie vědy a normativní politické teorie. Příčinou a jediným rozměrem je esenciální racionalita. (11) Ani jedna ze zkoumaných teorií nevytváří jednoznačnou utopii, prohlašovanou za teorii. Z tohoto důvodu je třeba další výzkum, který se nebude věnovat demokracii jako fenoménu, ale racionalitě jako pojmu při stavbě či kritice teorií.cs
dc.format316 s. (548 000)cs
dc.format.mimetypeapplication/pdf
dc.language.isocscs
dc.publisherZápadočeská univerzita v Plznics
dc.rightsPlný text práce je přístupný bez omezení.cs
dc.subjectanalýza metaforcs
dc.subjectdemokraciecs
dc.subjectlibertarianismuscs
dc.subjectpoppercs
dc.subjectteorie vědycs
dc.titleJednorozměrná demokracie: případová studie otevřené společnosti K.R. Popperacs
dc.title.alternativeOne-dimensional democracy: a case study of open society by K. R. Popperen
dc.typedisertační prácecs
dc.thesis.degree-namePh.D.cs
dc.thesis.degree-levelDoktorskýcs
dc.thesis.degree-grantorZápadočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofickács
dc.thesis.degree-programPolitologiecs
dc.description.resultObhájenocs
dc.rights.accessopenAccessen
dc.description.abstract-translatedThe open society paradigm is based upon the assumption of rational action of humans set in a society whose basic logic of operation is analogous to market mechanisms. This assumption leads to a specific theory of democracy which is at its basis processual and, at the same time, considers itself (ideologically) neutral. Examples of similar assumptions and uses of this theory of democracy are notably present in works of the so-called Austrian School of economic thought and this thesis attempts (besides other goals) to examine the relation between the open society paradigm and Austrian School theories. The first line of the critical inquiry of the open society paradigm deals with its single-dimensionality in the form of the assumption of absolute rationality of human action. The second subject of criticism stresses the absence of collective republican ethos in the paradigm. The third and final subject of critical investigation is the movement of Poppers democratic theory into the sphere of ideology caused by its basic assumptions. The results of research can be summarized in eleven basic points. First, we have to research the concept of democracy further, focusing on the linguistic approaches allowing us to see the ideological shortcuts undermining the actual workings of the democratic system. Second, Popper's theory of democracy is impossible to defend processually, as it contains the inherent essential assumption of absolute rationality. Democracy as a neutral process fails in Popper's theory and contains the ideological element (from a conservative perspective) of a liberal, individualist and ever increasing rationality. Third, Popper's theory of democracy is not universal, but particular. Fourth, Popper's theory of science is linked to a specific social philosophy that mimics a social or political science theory. Fifth, For Popper, the real social science is economics, because it is able to produce quantifiable generalizations of social reality through rationalistic models. Sixth, Popper is a liberal thinker who shows an inclination towards Hayek's concept of market reality. Seventh, the theories of von Mises and Rothbard differ significantly from the conceptual assumptions of the open society paradigm of K. R. Popper, however, they show some inclinations towards the processual concept of democracy similar to Hayek's. Eighth, the open society paradigm and the neoliberal or libertarian ideology of the Austrian School are not visibly connected. The open society paradigm is coherent, while the Austrian School is not however, it must be noted that they share certain assumptions, especially their concept of individual rationality or their prioritization of the concept of negative freedom. Ninth, the conservative paradigm cannot accept specific assumption of the open society paradigm, especially with regard to its refusal of selected republican principles (ignoring the spiritual aspect of human existence and focusing on rationality of human behaviour) in the sense of pluralism of "rationality" and "spirituality". Tenth, the processual theory of democracy in Popper's non-classical approach is single-dimensional from conservative perspective, as well as from the perspective of theory of science and normative political theory. The single cause and dimension consists of essential rationality of human action. Eleventh, none of the theories under scrutiny present a single utopia represented as a theory and that is why we need more research which will not focus on democracy as a phenomenon, but the rationality of the concept in the construction and critical investigation of theories.en
dc.subject.translateddemocracyen
dc.subject.translatedlibertarianismen
dc.subject.translatedmetaphor analysisen
dc.subject.translatedpopperen
dc.subject.translatedtheory of scienceen
Vyskytuje se v kolekcích:Disertační práce / Dissertations (KAP)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
Disertacni prace, Stulik 2014.pdfPlný text práce1,64 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
vedouci-Posudek_Stulik_Saradin.pdfPosudek vedoucího práce255,81 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
oponent-Posudek_Stulik_Dolista.docPosudek oponenta práce39,5 kBMicrosoft WordZobrazit/otevřít
obhajoba-Stulik.pdfPrůběh obhajoby práce401,62 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/20672

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.