Title: Vyhlazovací sektor Treblinky v druhé funkční fázi v porovnání se sobiborským sektorem smrti
Other Titles: Death sector of Treblinka in its second stage of operation in the comparison with death sector of Sobibor
Authors: Chocholatý, Michal
Advisor: Skřivan Aleš, Prof. PhDr. CSc.
Referee: Jančík Drahomír, Prof. PhDr. CSc.
Jirásek Zdeněk, Prof. PhDr. CSc.
Issue Date: 2019
Publisher: Západočeská univerzita v Plzni
Document type: disertační práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/39524
Keywords: treblinka;sobibór;sektor smrti;plynové komory;kremační rošty;totenjuden;lazaret;sonderkommando;wirth;stangl;matthes;bauer;gomerski;bolender;lager iii;totenlager.
Keywords in different language: treblinka;sobibór;death sector;gas chambers;cremation grids;totenjuden;infirmary;sonderkommando;wirth;stangl;matthes;bauer;gomerski;bolender;lager iii;totenlager.
Abstract: Disertační práce Vyhlazovací sektor Treblinky v druhé funkční fázi v porovnání se sobiborským sektorem smrti se zabývá dějinami vyhlazovacího tábora Treblinka po táborové reorganizaci (srpen/ září 1942) do vězeňské vzpoury 2. srpna 1943. Zaměřuje se pouze na některé části táborové infrastruktury, aniž by zkoumala tábor jako celek. Záměrem bylo provést důkladný průzkum tzv. Totenlageru (sektor smrti), kde se nacházely plynové komory, masové hroby (pohřební jámy) a kremační rošty. Tato oblast sama o sobě představovala "srdce" vyhlazovacího tábora, přestože její území pokrývalo méně než třetinu celkové táborové oblasti. Němci nazývali tuto táborovou část Totenlager (německý výraz pro tábor smrti) nebo horní tábor či tábor č. 2, protože byla položena výše než sousední tábor, který fakticky tvořila přijímací oblast, kde byly vykládány transporty taktéž známá jako tábor č. 1. Obě tyto části vytvářely společně s administrativním úsekem neboli Německým táborem s ubikacemi pro členy personálu SS, ukrajinskou stráž, ubytovnami pro vězně dolního tábora a různými dílnami vyhlazovací tábor Treblinka. Výše zmíněný Totenlager byl striktně oddělen od zbytku tábora vysokým hliněným valem a ostnatým drátem, který byl maskován větvemi stromů, jež znemožňovaly jakékoli pozorování zvenčí. Vězni pracující v Totenlageru žili ve zvláštním baráku s vlastní kuchyní, prádelnou atd. Tato zařízení se nacházela ve speciálním perimetru uvnitř vnitřní struktury "sektoru smrti". Záběr výzkumu pouze na tuto oblast umožnil zajít hlouběji do detailů této méně známé součásti treblinských dějin. Úmyslem bylo odhalit jen některé konkrétní komponenty celku, zatímco obecné prvky táborové historie byly ponechány stranou. Přesto však nemohla být obecná táborová historie zcela opuštěna a slouží zde jako orientační linie výzkumu. Druhou metodou, použitou ve výzkumu, je komparativní přístup k vybraným událostem. Za základní atribut k porovnání posloužily závěry získané během studia typologicky obdobného tábora Sobibor, který byl dalším nacistickým táborem smrti v Polsku. Práce ukazuje, že tento tábor měl mnoho společných prvků s Treblinkou. Zaprvé se jednalo o ústřední kontrolu, podobné vnitřní uspořádání, společnou vyhlazovací praxi, stejně jako o migraci členů personálu mezi oběma tábory velitel druhé funkční fáze v Treblince, Franz Stangl, byl přeložen ze Sobiboru, kde plnil funkci prvního velitele. Tyto skutečnosti činí ze Sobiboru vhodný komparační nástroj pro výzkum Treblinky. Je zde však další prvek, jenž vytvářel spojnici mezi těmito dvěma tábory: vězeňská vzpoury, které měly za následek demontáž obou táborů. Proto bylo přínosné vyhodnotit obě vězeňské vzpoury z hlediska specifik a podobností, jež je prostupovaly. Hlavním záměrem předkládaného výzkumu bylo vytvořit srovnávací zhodnocení "sektorů smrti" v obou táborech. Těžiště výzkumu však přesto zůstává v treblinském Totenlageru. Přestože v případě sobiborského "sektoru smrti" (Lager III) neexistují prakticky žádné výpovědi či svědectví pocházející od očitých svědků z řad vězňů (není znám žádný případ přeživšího vězně z tohoto táborového sektoru, a to oproti Treblince), bylo možné využít mnoha svědectví, která podali členové táborového personálu, na jejichž základě lze rekonstruovat Lager III a dostat se blíže k hrozivým podmínkám, které zde panovaly. Disertační práce taktéž zohledňuje reflexi horního tábora vězni dolního tábora, včetně jejich vnímání striktně oddělené táborové části s plynovými komorami, tj. Totenlageru, jenž byl jejich optikou nazírán jako "zakázaná oblast". Lepší porozumění klimatu, typického pro "sektory smrti" Treblinky a Sobiboru, si vyžádalo začlenění výzkumu vyhlazovací politiky v koncentračním táboře Osvětim-Březinka, obzvláště jeho Sonderkommanda. Psychologické vnímání "sektoru smrti" vězni Sobiboru a Treblinky z něj činí nejobávanější místo v táboře, zatímco osvětimské Sondekrommando bylo obyčejnými vězni nazíráno odlišně.
Abstract in different language: The dissertation Death sector of Treblinka in its second stage of operation in the comparison with death sector of Sobibor surveys the history of Treblinka death camp after the camp's reorganization (August/ September 1942) until the prisoner revolt on August 2, 1943. It focuses only on some parts of camp infrastructure without exploring the camp in general. The intention was to make an in-depth research of the so-called Totenlager (Death Camp) where the gas chambers, mass graves (burial pits) as well cremation grids were located. This area itself represented "the heart" of the extermination camp even its terrain covered less than one third of total camp area. The Germans called this part of the camp the Totenlager (German term literally meaning death camp) or Upper Camp, because this part, also known as Camp N°2, was located on higher surface level than the neighbouring camp which was in fact a reception area where the transports were unloaded also known as Lower Camp or Camp N°1. Both these parts, together with an administration section or German Camp which housed the SS camp staff, Ukrainian guards, accommodations for prisoners of Lower Camp and various workshops, created the whole Treblinka extermination camp. Above mentioned Totenlager was strictly separated from the rest of the camp, by means of a high earthen bank and barbed wire, which was camouflaged with branches from trees, which made observation impossible. The prisoners working in the Totenlager lived in a special barracks with its own kitchen, laundry etc. These facilities were surrounded with a special fenced perimeter located inside an inner structure of the "death sector". Focusing on this area only allowed the research to go deeper into the details of this lesserknown part of Treblinka's history. The purpose was to uncover only particular parts of the whole, leaving other general points of the camp history excluded. Nevertheless, the general camp history could not be totally abandoned and serves as the orientation line for the research. The second method exploited in the research is a comparative attitude towards the selected events. As the basis for the comparison served matching the findings achieved during the study of typologically similar camp Sobibor, another Nazi death camp in Poland. The work shows that this camp had many common attributes with Treblinka. Firstly, a central control, similarity of inner layout, common extermination practice, as well as garrison members' migration between both camps commandant of second phase of Treblinka, Franz Stangl, was transferred here from Sobibor where he performed function of first commandant. These facts made Sobibor a suitable comparison for exploring Treblinka. In advance, there is another element making the connection between these two camps: prisoner revolts which caused the dismantling of both camps. Therefore, it was helpful to evaluate both prisoner revolts from the position of particularities and similarities pervading them. The main intention of presented research was to make a comparison evaluation of the "death sectors" of both camps. However, the centre of the research lays in Treblinka's Totenlager. Although in the case of Sobibor's "death sector" (Lager III) there are practically no statements or testimonies originating from eyewitnesses (there is not a single known prisoner survivor of this camp sector, as opposed to the Treblinka case), it was possible to exploit numerous testimonies they had been given by members of camp staff in order to reconstruct Lager III and to get closer to the horrible conditions that ruled there. The dissertation also placed a reflection of the Upper Camp by the prisoners of Lower Camp with their perception of rigorously separated camp area with gas chambers, i.e. Totenlager, which was from their point of view seen as the "forbidden area".
Rights: Plný text práce je přístupný bez omezení
Appears in Collections:Disertační práce / Dissertations (KHV)

Files in This Item:
File Description SizeFormat 
disertace chocholaty.pdfPlný text práce8,54 MBAdobe PDFView/Open
Chocholaty - posudek Jancik.pdfPosudek oponenta práce1,91 MBAdobe PDFView/Open
Chocholaty - posudek Jirasek.pdfPosudek vedoucího práce825,02 kBAdobe PDFView/Open
Chocholaty obhajoba.pdfPrůběh obhajoby práce458,11 kBAdobe PDFView/Open


Please use this identifier to cite or link to this item: http://hdl.handle.net/11025/39524

Items in DSpace are protected by copyright, with all rights reserved, unless otherwise indicated.