Název: Otázka myšlenkového a kulturního dědictví. Interpretace Szlezákovy knihy Za co vděčí Evropa Řekům.
Další názvy: The question of intellectual and cultural heritage. Interpretation of Szlezák´s book What Europe owes to the Greek.
Autoři: Suchanová, Kateřina
Vedoucí práce/školitel: Jiráková Karolína, Mgr. Ph.D.
Oponent: Boháček Kryštof, Mgr. Ph.D.
Datum vydání: 2021
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: diplomová práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/45199
Klíčová slova: evropa;myšlení;szlezák;kultura;dědictví
Klíčová slova v dalším jazyce: europe;thinking;szlezák;culture;heritage
Abstrakt: Předmětem této diplomové práce, jejíž téma je Otázka myšlenkového a kulturního dědictví. Interpretace Szlezákovy knihy Za co vděčí Evropa Řekům, je představit a rozebrat hlavní teze této knihy. Součástí práce je snaha o kritické zvážení Szlezákových myšlenek, jsou vybrány kapitoly, které jsou za tímto účelem detailně rozebrány. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž první se věnuje představení autora knihy, jeho badatelské činnosti, knihy jako celku a základních evropských postojů a hodnot. Druhá kapitola detailně rozebírá Prolegomenu, jedná se o úvodní stať knihy Za co vděčí Evropa Řekům, ve které Szlezák hovoří o svých záměrech ohledně knihy a vysvětluje svá stanoviska, která dokládá pomocí příkladů z historie a antických děl. Třetí kapitola je věnována athénské demokracii a básnictví polis, kde je pojednáno o vzniku nové formy státu, demokracie, básnictví a dramatu v podobě tragédie a komedie. Szlezák vysvětluje, proč spolu demokracie a drama souvisí a jako důvod uvádí dramatické slavnostní hry pořádané na počest boha Dionýsia. V závěru Szlezák konstatuje, že přímá demokracie fungovala poměrně dlouho i navzdory tomu, že jí chyběl ústavní soud, kompromis při řešení témat a mnoho dalšího. Čtvrtá kapitola představuje postavy Sofokla a Sókrata, které Szlezák považuje za symboly evropského myšlení. Szlezák k výkladu Sókratovi osobnosti využívá postavu ze Sofoklova dramatu, jedná se o Antigonu. Tato metoda má pomoci dnešnímu člověku pochopit Sókratovo uvažování. Představena je zde i Szlezákova paralela, kterou jak již bylo řečeno spatřuje mezi postavami Sókrata a Antigony, oba se dostali do konfliktu s politickou autoritou a společenstvím lidí, přesto zůstali věrni svým ideálům.
Abstrakt v dalším jazyce: The subject of this diploma thesis, the topic of which is The question of intellectual and cultural heritage. Interpretation of Szlezák's book What Europe owes to the Greek, it is to present and analyze the main thesis of this book. Part of the work is an effort to critically consider Szlezák's ideas, and chapters are selected, which are analyzed in detail for this purpose. The work is divided into four chapters, the first of which is devoted to the introduction of the author of the book, his research activities, the book as a whole and basic European attitudes and values. The second chapter discusses in detail the Prolegomena, the introductory article of the book What Europe owes to the Greeks, where Szlezák talks about his intentions about the books and their own views, who he illustrates with examples from history and ancient works. The third chapter is devoted to Athenian democracy and poetry polis, where the explain of a new form of state, democracy, poetry and drama in the form of tragedy and comedy. Szlezák explain why democracy and drama are closly connected, and as a reason he cites dramatic ceremonial plays organized in honor of the god Dionysus. In the conclusion, Szlezák states that direct democracy has worked for a relatively long time regardless the lack of a constitutional court, a compromise in resolving issues and much more. The fourth chapter presents the figures of Sophocles and Socrates, whom Szlezák considers to be symbols of European thought. Szlezák uses a character from Sophocles drama, Antigon, to explain Socrates' personality. This method is intended to help today's man understand Socrates' reasoning. Szlezák's parallel is also presented here, which as has already been said, he sees between the figures of Socrates and Antigone, both of who came into conflict with political authority and the community of people, yet they remained true to their ideals.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení.
Vyskytuje se v kolekcích:Diplomové práce / Theses (KFI)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
DP Suchanova.pdfPlný text práce718,21 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
suchanova_jirakova.pdfPosudek vedoucího práce194,28 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
suchanova_bohacek.pdfPosudek oponenta práce391,23 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
suchanova_O.pdfPrůběh obhajoby práce355,14 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/45199

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.