Název: Reflexe Orientu v dílech britské středověké a renesanční literatury
Autoři: Mišterová, Ivona
Citace zdrojového dokumentu: Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. 2009, č. 1, s. 62-77.
Datum vydání: 2009
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: article
článek
URI: http://ff.zcu.cz/files/Acta-FF/2009/ACTA_FF_2009_1.pdf
http://hdl.handle.net/11025/6518
ISSN: 1802-0364
Klíčová slova: renesanční literatura;anglická literatura;středověká literatura;orient
Klíčová slova v dalším jazyce: renaissance literature;english literature;medieval literature;orient
Abstrakt: Cílem této studie je alespoň částečně vysledovat reflexi Orientu v dílech britské renesanční literatury a odhalit potenciální paradigmata zobrazení. V této souvislosti lze v renesančním a středověkém literárním diskurzu předpokládat simplifikované stereotypně-negativní znázornění příslušníků odlišného etnika, zejména Saracénů, Maurů a Osmanů. V kontextu literárně-dramatické reflexe a zároveň depikce orientálního vyvstává korelace vyvíjejícího se vztahu mezi východní a západní civilizací a formováním určitého, v podstatě anti-islámského diskurzu, sahajícího do 7. století k proroku Mohamedovi a utvářejícího se na pozadí křížových výprav, zániku Byzantské říše a křesťansko-muslimských konfliktů. Příklady uvedené ve studii dokazují určitý vztah mezi etnickou identitou a paradigmatem literárního zobrazení, nicméně nelze jednoznačně narýsovat paralelu mezi krutým a bojechtivým protagonistou a odlišným etnickým původem. Podobné srovnání by bylo značně zjednodušené a zavádějící, neboť obraz příslušníků odlišného etnika v anglické středověké a renesanční literatuře je přes určité shody a stereotypy zobrazení rozmanitý, nazíraný a formovaný západním úhlem pohledu na pozadí aktuálních politických a ekonomických událostí, které se pravděpodobně podílely na utváření diskurzivních strategií.
Abstrakt v dalším jazyce: The exotic character of the Orient has represented an attractive source of inspiration for many English writers, not only those of the Medieval and Renaissance eras. As a counterpart to the West, the exotic as well as mysterious splendour of the Orient became a favourite setting of the Medieval verse romances and Renaissance plays, in which new protagonists, oriental leaders, monarchs, or warriors, emerged. In Medieval and Renaissance works of art, oriental protagonists and ethnic aspects, representing to a certain degree ”the other“, were contrasted with the usual stereotypical depiction of European Christian virtues. In fact, the Orient, ”the invention of the West, or rather Europe“, (Said , Edward, 1979, p. 1), became one of the most effective and most frequent images of ”otherness“ in general. In this respect, this essay attempts to analyze the reflection of the Orient in English Renaissance (and Medieval) literature and reveal potential paradigms of its depiction. In this context, particular simplified, stereotypical and negative depictions of the Saracens, Moors and Ottomans might be anticipated. In the framework of relevant historical events (e.g. the medieval crusades, the fall of the Byzantine Empire, Anglo-Muslim conflicts, the newly established economic and political Anglo-Ottoman relations in the 16th century, etc.), a specific transformation of discourse concerning the Orient will be traced, with focus on its particular lexis: the expression Saracen, originally associated with the image of a warlike enemy, was replaced with the expression Turk and the negative collocation to turn Turk, generally designating a conversion to Islam. Concerning Medieval English literature, the Orient might be traced in verse romances, particularly in the series of English Charlemagne Romances (e.g. the Saracen knight Otuel), and Chaucer’s The Squire’s Tale, The Man of Law’s Tale and The Legend of Good Women. Though the Renaissance was generally associated with a renewed interest in classical learning and new discoveries (e.g. the New World), Renaissance literature remained fascinated by the East. While John Lyly elaborated a traditional story from King Alexander’s life, depicting the history of Alexander, the renowned Greek painter Appeles and the humble Theban captive Campaspe (Campaspe, 1584), Christopher Marlowe created a spectacular image of the triumphant Scythian shepherd Tamburlaine (Tamburlaine the Great, 1590), who slaughters his way to his magnificent, yet devastating victory. In his hyperbolic and colourful description, Marlowe portrays Tamburlaine as a man mesmerised by his own deeds. Unlike Peele’s rather simplified dichotomous ”view of the Ottoman“ in Soliman and Perseda (1592, 1599), Robert Greene elaborated a multi-dimensional portrayal of the Turk in Selimus (1589 – 1591, 1594), vividly depicting sultan Bajazet’s three sons. In The Battle of Alcazar (1594), George Peele introduced two contrastive archetypes of the Moor, ”the barbarous Moor“ Muly Mahamet and ”the Barbarian Lord Abdelmelec“. Peele’s Moorish protagonists might have provided the dramatic precursors for Eleazar, Aaron, and Othello; however, Shakespeare’s Moor does not appear to function as a merely negative stereotypical figure, but a more complex character. Despite Iago’s pejorative and obscene allusions to Othello’s physiognomy and sexuality, his dark skin cannot be made synonymous with savageness and barbarism. Finally, the essay concludes that the aforementioned ”instances“ invoke a particular relation between the ethnic identity and the literary rendition; however, it is not possible to draw a simple parallel between an amoral and merciless protagonist and a character of non-English ethnic origin. Non-English protagonists, i.e. particularly the Moors and the Ottomans, cannot be perceived as schematic villains, but rather multilateral characters and representatives of ”the other“ and ”otherness“ in literature.
Práva: © Západočeská univerzita v Plzni
Vyskytuje se v kolekcích:Číslo 1 (2009)
Články / Articles (KAJ)
Číslo 1 (2009)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
Misterova.pdfPlný text190,76 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/6518

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.