Full metadata record
DC FieldValueLanguage
dc.contributor.advisorLupták Ľubomír, Mgr. Ph.D.
dc.contributor.authorKladivová, Michaela
dc.contributor.refereeHlaváček Pavel, PhDr. Ph.D.
dc.date.accepted2017-6-5
dc.date.accessioned2018-01-15T15:02:31Z-
dc.date.available2016-6-30
dc.date.available2018-01-15T15:02:31Z-
dc.date.issued2017
dc.date.submitted2017-4-28
dc.identifier69793
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/11025/27191
dc.description.abstractSpojené státy americké po studené válce upevnily svou pozici světového hegemona. Udržely si svou teritoriální integritu, politický systém i národní identitu a disponují bezkonkurenční vojenskou silou , která jim umožňuje intervenovat ve vzdálených oblastech. Tyto faktory přispívají ke specifické zahraniční politice, která odráží silné vnímání sebe sama jako obránce svobody a demokracie ve světě v důsledku politiky zadržování a následné porážky komunismu. S tím souvisí zásahy proti diktátorským a zločineckým režimům, jakým byl diktátorský režim v Iráku za vlády Saddáma Husajna. Moc iráckého režimu však zdaleka nedosahovala rozsahu moci Spojených států, státy se nenachází v přímé blízkosti, ani nedošlo k napadení vnitřní bezpečnosti USA. Jak je tedy možné, že se jím světový hegemon cítil být ohrožen? B. Buzan, O. W?ver a Jaap de Wilde představili ve své knize Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu teorii sekuritizace. Jejich teorie předkládá, že pojetí hrozby závisí na její intersubjektivitě, tzn. že sekuritizující aktér nemusí nastolovat téma, protože je hrozba objektivně reálná, ale protože ji jako reálnou prezentuje a přijímá ji tak publikum. Entita označená za existenční hrozbu pro referenční objekt pak má mít za cíl ho poškodit či ohrozit jeho existenci. Úspěšnost sekuritizačního procesu pak úzce souvisí s relevancí publika, kterému je téma předkládáno, relevancí sekuritizujícího aktéra a atributy samotného řečového aktu. Tato bakalářská práce je jednopřípadovou studií procesu sekuritizace Iráku před americkou invazí v roce 2003. Analýza se bude odehrávat na individuální rovině za použití analytických nástrojů sekuritizační teorie představené Buzanem, W?verem a de Wildem, a bude se zabývat obdobím od počátku irácko-íránského konfliktu v 80. letech 20. století po den americké invaze do Iráku, tedy 19. března 2003. Cílem práce je analyzovat používání sekuritizačních prvků vůči Saddámu Husajnovi během funkčních období čtyř amerických prezidentů Ronalda Reagana (dvě funkční období, 19811989), George H. W. Bushe (jedno funkční období, 19891993), Billa Clintona (dvě funkční období, 19932001) a George W. Bushe (zkoumaná pouze část prvního funkčního období od roku 2001) vymezit spektrum sekuritizujícíh aktérů, kteří se na procesu podíleli, a jakým způsobem se na něm podíleli. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části představím teorii sekuritizace představenou Buzanem, W?verem a de Wildem a specifika intersubjektivní interpretace a sektorové analýzy hrozeb s důrazem na společenský a politický sektor pro vymezení nástrojů analýzy aplikovaných v empirické části. Základem teoretického rámce jsou knihy Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu (2005) a Writing Security: United States Foreign Policy and the Politics of Identity Davida Campbella (1992). V empirické části bude tato teorie aplikována na americkou interpretaci Husajnova režimu ve výzkumném období. Hlavními sledovanými prvky bude povaha řečového aktu (forma a stylistika sekuritizační rétoriky vůči Husajnovu režimu), druh publika, kterému byl řečový akt určen (Rada bezpečnosti OSN, americká veřejnost, elity mající podíl na formování bezpečností politiky USA), spektrum aktérů, kteří řečový akt prováděli a způsob, jakým se na sekuritizaci podíleli. Analýza bude probíhat chronologicky a bude se opírat o události, které považuji za zásadní pro dynamiku sekuritizačního procesu. V závěru se budu věnovat vyhodnocení analýzy a odpovědi na výzkumnou otázku.cs
dc.format44 s. (82 786 znaků)cs
dc.format.mimetypeapplication/pdf
dc.language.isocscs
dc.publisherZápadočeská univerzita v Plznics
dc.rightsPlný text práce je přístupný bez omezení.cs
dc.subjectteorie sekuritizacecs
dc.subjectsekuritizační procescs
dc.subjectsektorová analýzacs
dc.subjectřečový aktcs
dc.subjectirákcs
dc.subjectspojené státy americkécs
dc.titleTvorba nepřítele: analýza procesu sekuritizace před americkou invazí do Irákucs
dc.title.alternativeCreation of an Enemy: Analysis of the Securitization Process before the U.S. Invasion of Iraqen
dc.typebakalářská prácecs
dc.thesis.degree-nameBc.cs
dc.thesis.degree-levelBakalářskýcs
dc.thesis.degree-grantorZápadočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofickács
dc.thesis.degree-programMezinárodní teritoriální studiacs
dc.description.resultObhájenocs
dc.rights.accessopenAccessen
dc.description.abstract-translatedAfter invasion of Kuwait in 1990, Saddam Hussein's regime in Iraq became a target for the USA's containment policy. This policy involved specific rhetoric which became crucial to securitization process of Iraq since 1990. This rhetoric has been (among others) executed in forms of various speech acts by members of the United States' political elite who might have had an impact on the process of securitization of Iraq. The aim of this bachelor thesis is to use the analytic tools of securitization theory presented by B. Buzan, O. W?ver and Jaap de Wilde in Security: A New Framework for Analysis (1998) to outline securitizing actors contributing to the process, the means of their contribution, and logic of their argumentation. In terms of David Campbell's Writing security (1992), the logic of political elites setting the state's security discourse works in order to simplify the flow of information from the "outside" using the "others" to define "us", a form of collective identity. This assumption is compatible with the New Framework of Analysis' social-political sector analysis which argues that in strong, liberal-democratic states it is a common belief that elected political elites are the only legitimate representation of its state's citizens. Using these arguments, the analytical framework of this bachelor thesis composes of analysis of speech acts executed in time span of 1980 to March 19 2003 executed by Presidents, Vice presidents, other members of the National Security Council and other actors who might occur as significant due to historical context of this analysis. This thesis has concluded that while some expected actor did not participate, the President has always played a significant role in securitization process of Iraq along with U. S. ambassadors to the United Nations and the National Security Council as a collective body. The most influential types of speech acts were being executed on state and international level, including President's Adresses to the Nation, State of the Union speeches; ambassador's speeches to the Security Council of the UN and National Security Directives/Strategies.en
dc.subject.translatedsecuritization theoryen
dc.subject.translatedsecuritization processen
dc.subject.translatedsector analysisen
dc.subject.translatedspeech acten
dc.subject.translatediraqen
dc.subject.translatedthe united states of americaen
Appears in Collections:Bakalářské práce / Bachelor´s works (KAP)

Files in This Item:
File Description SizeFormat 
BP Kladivova finalni verze.pdfPlný text práce704,33 kBAdobe PDFView/Open
Kladivova-BP-MV-BAS.pdfPosudek vedoucího práce1,93 MBAdobe PDFView/Open
Kladivova-BP-MV_BAS.pdfPosudek oponenta práce1,93 MBAdobe PDFView/Open
Kladivova.pdfPrůběh obhajoby práce301,73 kBAdobe PDFView/Open


Please use this identifier to cite or link to this item: http://hdl.handle.net/11025/27191

Items in DSpace are protected by copyright, with all rights reserved, unless otherwise indicated.