Název: Komparace geopolitických zájmů Čínské lidové republiky a USA v Saúdské Arábii 2004-2014
Další názvy: Comparison of geopolitical interests of People's Republic of China and United States of America in Saudi Arabia (2004-2014)
Autoři: Kotek, Ondřej
Vedoucí práce/školitel: Šanc David, PhDr. Ph.D.
Oponent: Ponížilová Martina, PhDr. Ph.D.
Datum vydání: 2017
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: diplomová práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/27318
Klíčová slova: unipolarita;tradiční mocnost;usa;vzrůstající mocnost;člr;strategické soupeření;perský záliv;rada pro spolupráci arabských států v zálivu;energetická bezpečnost;strategické obklíčení
Klíčová slova v dalším jazyce: unipolarity;dominant power;usa;emerging power;rising china;strategic competition;persian gulf;cooperation council for the arab states of the gulf;energy security;strategic encirclement
Abstrakt: Spojené státy americké se staly po studené válce jedinou supervelmocí v mezinárodním systému. V naší práci proto chápeme mezinárodní systém jako unipolární, v němž dominuje jedna jediná velmoc. Dle R. Gilpina a jeho teoretického rámce nastíněném v díle War and Change in World Politics (1981) je mocenská pozice tradiční mocnosti ohrožena vzrůstající mocností. Nejsilnějším mocenským pólem, jenž se zkonsolidoval po ekonomické a vojenské stránce je od 70. let Čínská lidová republika (ČLR). Ekonomické reformy provedené v 70. letech úspěšně Čínu vyvedly z ekonomické recese, čímž započala éra ekonomického růstu. Společně s ekonomickým růstem však stoupla i čínská poptávka po primárních energiích, které jsou nedílnou součástí dnešních ekonomik. Vzhledem ke skutečnosti, že Čína se stala od roku 1993 importérem ropy, v roce 2010 největším spotřebitelem primárních energií a v roce 2013 největším importérem ropy na světě, tak o jejím ekonomickém vzestupu lze těžko pochybovat. Rychlý ekonomický růst ji umožňil nejen zmodernizovat výrobu, ale i svou armádu. O prvenství USA v rámci výkonnosti ekonomik už dnes ekonomové pochybují. Z Číny se stal vážný rival USA, jehož spotřeba energií a mocenské nároky stoupají. Jelikož se ropa stala bezpochyb jednou z klíčových strategických surovin 21. století o kterou mají velmoci zájem, tak i regiony bohaté na nerostné suroviny se staly zároveň místem, kde se velmoci střetávají. Jedním z klíčových regionů bohatých na nerostné suroviny je Perský záliv. V roce 2004 bylo ČLR založeno Sino-arabské fórum, což předznamenalo počátek nové éry mezi ČLR a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu. Optikou zvolené teorie od R. Gilpina představuje Čína hlavní hrozbu USA. Perský záliv je stejně jako jihovýchodní Asie regionem v němž jsou dlouhodobě etablovány Spojené státy americké. V obou regionech USA zastupují roli garanta bezpečnosti. Jelikož Čína za žádných okolností nedosáhla s USA vojenskou paritu, tak v Perském zálivu dochází ke strategickému soupeření. Analýza čínských aktivit v Perském zálivu bude členěna na diplomatický, ekonomický a vojenský sektor. Tematické rozdělení současně představuje tři klíčové vektory strategického soupeření mezi USA a ČLR. Cílem naší práce je prostřednictvím zevrubné analýzy čínských aktvit v Perském zálivu zjistit, zda ČLR v rámci strategického soupeření provádí systemické změny vládnoucího systému nastoleného USA
Abstrakt v dalším jazyce: The United States of America (USA) has emerged since the end of cold war as the only global superpower in the international system. This has led to the establishment of a unipolar system world order, one which comprises of only one superpower which dominates economically and militarily. However, as is illustrated by political theorist and neoclassical economist R. Gilpin in his book War and Change in World Politics (1981), maintaining hegemonic status comes at a great cost. He argues that maintaining such a position eventually results in a steady decline, and allows for new powers to emerge. One such power, who has managed to consolidate global economic and military influence, is China. The economic reforms launched in 1970's by D. Xiaoping boosted the Chinese economy and it has experienced rapid annual growth ever since. This rise has destabilized the unipolar system and directly threatens the USA's position within the international system. Using Gilpin's theoretical framework, this study closely analyzes the strategic competition between USA and China in Persian Gulf, where USA has dominated since the departure of Great Britain in the 1970's. From a strategic geopolitical viewpoint, the Persian gulf is of importance because of the its geographical location and the great amount resources which it possesses. In this study, we examine Chinese diplomatic, economic and military interaction with members of Gulf Cooperation Council (GCC) since 2004, which marked is year the beginning of Sino-Arabic cooperation. Interventions in these sectors represent the three vectors of strategic competition between China and USA. Through an in depth qualitative analysis of these three categories, this paper will argue that the People's Republic of China through its activities in the Gulf, carries out systemic changes to the international order, and therefore violates the governing system established by the USA.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení.
Vyskytuje se v kolekcích:Diplomové práce / Theses (KAP)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
Kotek DP.pdfPlný text práce2,53 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
DP_Kotek_opo.pdfPosudek oponenta práce2,42 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Kotek-dp-VED-MV.pdfPosudek vedoucího práce1,93 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Kotek.pdfPrůběh obhajoby práce277,32 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/27318

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.