Full metadata record
DC poleHodnotaJazyk
dc.contributor.advisorCabadová Waisová Šárka, Doc. PhDr. Ph.D.
dc.contributor.authorKorlová, Veronika
dc.contributor.refereeZákravský Jiří, PhDr. Ph.D.
dc.date.accepted2019-6-6
dc.date.accessioned2020-07-17T13:44:14Z-
dc.date.available2018-6-30
dc.date.available2020-07-17T13:44:14Z-
dc.date.issued2019
dc.date.submitted2019-4-30
dc.identifier76755
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/11025/37713
dc.description.abstractV posledních letech jsme svědky zhoršování životního prostředí - tají ledovce, nedostává se pitné vody, dochází k deforestaci a desertifikaci. Přesto je environmentální bezpečnost tématem, kterému není v mezinárodním prostředí věnováno příliš pozornosti. A to i přesto, že se vědci environmentálními otázkami začali zabývat už v 60. letech minulého století. V rámci úvah o environmentální bezpečnosti se v 90. letech rozvinula myšlenka využití environmentální spolupráce jakožto nástroje k řešení environmentálních i neenvironmentálních konfliktů. Právě environmentální spoluprací na pozadí konfliktu, jako nástrojem pro řešení konfliktu, se v práci věnuji, a to konkrétně na případu Indie a Pákistánu. Vztah mezi těmito zeměmi je komplikovaný už od dekolonizace, tedy od roku 1947. Od té doby mezi státy proběhly války a konflikt není dosud uspokojivě vyřešen. Navzdory neuspokojivým politickým vztahům a opakujícím se násilným střetům se hovoří o možnosti environmentální spolupráce, která by mohla mít na oba státy pozitivní vliv a pomoci zlepšit vzájemné vztahy. Otázka této práce zní, zda environmentální spolupráce může fungovat jako nástroj, který přiměje spolupracovat státy, mezi kterými probíhá politický konflikt. Tuto tezi jsem zkoumala ve třech konkrétních případech - Siačenský ledovec, Sir Creek a sdílení řeky Indus. Ani v jednom z těchto případů se teze nepotvrdila. V případě Siačenského ledovce a Sir Creeku existují návrhy na řešení sporu od mezinárodních či neziskových organizací, například formou mírového parku. Tato spolupráce nemůže být zahájena bez svolení politických představitelů obou zemí a ti nejsou schopni tuto spolupráci oddělit od konfliktu v Kašmíru. V případě řeky Indus státy uzavřely v roce 1960 Smlouvu o řece Indus, kterou státy sice dodržují, což je obdivuhodný úspěch, ale k žádnému vývoji vztahů mezi Indií a Pákistánem nepřispěla. V současnosti odborníci tvrdí, že z důvodů klimatických změn bude potřeba revize smlouvy. V následujících letech se tedy ukáže, zda státy jsou schopné kvůli životnímu prostředí smlouvu změnit a spolupracovat.cs
dc.format78 s. (129 201 znaků)cs
dc.format.mimetypeapplication/pdf
dc.language.isocscs
dc.publisherZápadočeská univerzita v Plznics
dc.rightsPlný text práce je přístupný bez omezení.cs
dc.subjectindiecs
dc.subjectpákistancs
dc.subjectenvironmentálnícs
dc.subjectspoluprácecs
dc.subjectkonfliktcs
dc.titleEnvironmentální spolupráce na pozadí politického konfliktu. Případová studie vztahu Indie a Pákistánucs
dc.title.alternativeEnvironmental Cooperation at the Background of Political Conflict. A Case Study of Indian-Pakistani Conflicten
dc.typediplomová prácecs
dc.thesis.degree-nameMgr.cs
dc.thesis.degree-levelNavazujícícs
dc.thesis.degree-grantorZápadočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofickács
dc.thesis.degree-programPolitologiecs
dc.description.resultObhájenocs
dc.rights.accessopenAccessen
dc.description.abstract-translatedWe have been witnessing environmental degradation - glaciers melt, many countries have problems with lack of water, deforestation and desertification. Nevertheless, environmental security is a topic that is not given much attention in international relations, even though scientists began to deal with environmental issues in early 1960s. In the context of environmental security topics, the idea of using environmental cooperation as a tool to solve environmental and non-environmental conflicts was developed in 1990s. The topic of my master thesis is whether environmental cooperation can be used as a tool for conflict transformation and resolution, namely the case of India and Pakistan. The relationship between these countries has been complicated since decolonization, precisely since 1947. Since then, states have been in war a few times and the conflict has not been satisfactorily resolved. Despite unsatisfactory political relations and recurrent violent clashes, there is talk of the possibility of environmental cooperation that could have a positive impact on both states and help to improve their relations. I have researched environmental cooperation in three specific cases - the Siachen Glacier, the Sir Creek and the sharing of Indus River. The main idea of this thesis, that environmental cooperation can ease the tensions or resolve the conflict, was not confirmed. In the case of the Siachen Glacier and Sir Creek, there are suggestions for resolving disputes from international or non-profit organizations such as the creating there a peace park. This cooperation cannot be started without the permission of the political leaders of both countries, but they are not able to separate this cooperation from the Kashmir conflict. In the case of the Indus River, the states have made agreement in 1960 - Indus Waters Treaty. The treaty is abided by both states, which is admirable success, but it did not contribute to another cooperation of India-Pakistan relations. At present, scientists say there is a need of revision of the treaty due to climate change. So, in the years to come, it will be clear whether states are able to change the treaty and cooperate for environmental reasons.en
dc.subject.translatedindiaen
dc.subject.translatedpakistanen
dc.subject.translatedenvironmentalen
dc.subject.translatedcooperationen
dc.subject.translatedconflicten
Vyskytuje se v kolekcích:Diplomové práce / Theses (KAP)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
DP_Korlova.pdfPlný text práce892,96 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
DP_ved_Korlova.pdfPosudek vedoucího práce1,93 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Korlova_DP_opo_mv.pdfPosudek oponenta práce1,93 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Korlova.pdfPrůběh obhajoby práce266,3 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/37713

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.