Vlády bez důvěry a vlády v demisi ve střední Evropě

Abstract

Téma vlády, která vládne v demisi nebo bez vyslovení důvěry národního parlamentu, je nyní v odborných kruzích více než populární. Pouze v poslední dekádě zažila Česká republika 3 vlády, které vládly v tomto režimu. Vzpomeňme na 4 měsíční období mezi dvěma vládami premiéra Topolánka, více než 6timěsíční vláda v demisi premiéra Rusnoka a nyní v současnosti vláda v demisi premiéra Babiše.

Hlasování o důvěře dané vlády se řídí ústavním, případně nejvyšším zákonem dané země. Ve střední Evropě, kam bych v rámci své práce rád zařadil Polsko, ČR a Slovensko se hlasování o důvěře vládě řídí vždy ústavou dané země. Jde o klasický nástroj parlamentního režimu, který charakterizuje odpovědnost vlády vůči národnímu parlamentu.

Parlamentarismus lze rozdělit na negativní a pozitivní. V pozitivním parlamentarismu funguje pravidlo presumpce nedůvěry, tedy že vláda musí hlasováním v parlamentu prokázat, že je podporována většinou poslanců. Hlasování o důvěře vládě může probíhat na základě principu získání absolutní většiny, nebo na principu prosté většiny přítomných poslanců. Tento způsob je nám dobře znám z ČR, ale také z Polska nebo Slovenska. Hlasování dále dělíme na obligatorní a na fakultativní hlasování. Obligatorní, tedy povinné hlasování, nastává při nástupu nové vlády k moci, kdy je vláda povinna požádat o vyslovení důvěry. Fakultativní hlasování je využíváno v případech, kdy vláda s již vyslovenou důvěrou požádá parlament o opětovné hlasování, například pokud chce posílit svoji legitimitu.

Dále je třeba podotknout, že hlasování o důvěře nemusí probíhat pouze vůči celé vládě, ale může se vztahovat pouze na osobu premiéra/premiérky (SRN) nebo k vládnímu programu (Litva).

Ve své bakalářské práci bych se v úvodní části rád věnoval typologii mechanizmů vyslovení důvěry jednotlivých vlád, vyhledal definice takových typologií v kontextu národních ústav. Také bych se chtěl věnovat popsaní pravomocí takovýchto vlád, omezení jejich délky v čase a ostatním obranným mechanizmům na úrovni jednotlivých zemí. V práci vyhledám a uvedu konkrétní případy takovýchto vlád, zasadím je do kontextu dané doby a dění, s popisem hlavních aktérů. Hlavním cílem práce pak bude komparace jednotlivých vyhledaných a výše popsaných případů ve světle jednotlivých národních ústav.