Název: Libye jako geopolitické ohnisko
Autoři: Šmídová, Marie Sophie
Vedoucí práce/školitel: Šanc David, PhDr. Ph.D.
Oponent: Ponížilová Martina, PhDr. Ph.D.
Datum vydání: 2022
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: diplomová práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/48340
Klíčová slova: libye;strategický význam;geopolitický aktér;zástupná válka;konflikt;nerostné suroviny;geopolitické ohnisko;mocnost;státní a nestátní aktéři;vliv
Klíčová slova v dalším jazyce: libya;strategic importance;geopolitical actor;proxy war;conflict;natural resources;geopolitical pivot;power;state and non-state actors;influence
Abstrakt: V dnešním multipolárním světě existují oblasti a země, které mohou být nazývány geopolitickými ohnisky. Tyto oblasti jsou zajímavé tím, že přesto, že se jedná o slabé a konfliktem zasažené státy, mají také strategický význam a přitahují pozornost důležitých mocností. Cílem této diplomové práce je aplikovat koncept geopolitického ohniska na případ libyjského státu na základě pěti základních charakteristických znaků, jimiž jsou: slabost státu, probíhající vnitrostátní konflikt, strategický význam, zapojení vnějších geopolitických aktérů a jejich překrývající se vliv v dané zemi. Poslední dva znaky lze shrnout označením zástupná válka mezi vnějšími geopolitickými aktéry. Teoretická část je proto zaměřena na definování pojmů geopolitické ohnisko, geopolitický aktér a zástupná válka. Empirická část je nejprve věnována představení Libye jako slabého státu, v němž probíhá občanská válka. Libyi sužují vnitřní politické, sociální i ekonomické problémy, jež jsou v práci podrobně uvedeny. Od roku 2014 zde navíc probíhá konflikt o moc mezi dvěma znepřátelenými stranami - Vládou národní jednoty v čele s Faízem Sarrádžem a Libyjskou národní armádou vedenou Chalífou Haftarem. Následně je představen strategický význam Libye v podobě výhodné geografické poloze. Země se nachází v regionu MENA, disponuje přístupem ke Středozemnímu moři a má zásoby nerostných surovin. Poslední část je věnována identifikování nejvýznamnějších vnějších geopolitických aktérů, kteří mají v zemi různé své politické a ekonomické zájmy a vedou o vliv nad Libyí zástupnou válku prostřednictvím podpory oběma stranám konfliktu. Na závěr jsou dále uvedeny důsledky zástupné války. Výsledkem práce je, že Libyi lze skutečně považovat za geopolitické ohnisko, neboť téměř dokonale splňuje všechny definované znaky konceptu. K ukončení místního konfliktu a stabilizace země je třeba dosažení shody a společného postupu mezi nejvýznamnějšími mocnostmi, jež se zde angažují. Má smysl nadále věnovat Libyi pozornost, protože situace v zemi může ovlivnit geopolitické uspořádání v regionu Blízkého východu, severní Afriky, Středomoří, a také vzájemné vztahy mezi mocnostmi.
Abstrakt v dalším jazyce: The present multipolar world contains regions and countries, which can be called geopolitical pivots. Although these regions and countries are fragile and ridden with conflict, their strategic importance gathers the interest of international powers. This thesis aims to apply the concept of geopolitical pivot in the case of the state of Libya based on five fundamental characteristics: state fragility, ongoing internal conflict, strategic importance, engagement of other geopolitical actors, and their ongoing influence on a country. Two of the last characteristics can be described as a proxy war between non-state geopolitical actors. The theoretical framework of the thesis focuses on the definition of terms such as geopolitical pivot, geopolitical actor, and proxy. The empirical chapter of this thesis first introduces Libya as a fragile state with an ongoing civil war. Libya is ridden with internal political, social, and economic problems, which are thoroughly described. Since 2014 Libya has been engulfed in a conflict for power between two warring factions - The Government of the National Accord led by Fayez al-Sarraj and the National Libyan Army led by Khalifa Haftar. Subsequently, the strategic importance of Libya is discussed concerning its advantageous geographical location. The country is situated in the MENA region and has access to the Mediterranean Sea and substantial natural resources. The last part of the theoretical framework identifies prominent outside geopolitical actors with various political and economic interests within the country who wage a proxy war by supporting both sides of the civil war. This part concludes with a description of proxy war consequences. This work concludes that Libya can be considered an actual geopolitical pivot because it almost entirely fulfils all signs of this concept. To end the local conflict and stabilise Libya, reaching a consensus and a common path forward among the most significant powers with a stake in the conflict is necessary. It is meaningful to continue watching Libya because the situation in the country can influence both relations between powers and also the geopolitical order of the Middle East, North Africa, and the Mediterranean.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení
Vyskytuje se v kolekcích:Diplomové práce / Theses (KAP)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
DP_SMIDOVA.pdfPlný text práce1,39 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
DP_MV_OPO_Smidova.pdfPosudek oponenta práce2,6 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
DP_MV_VED_Smidova.pdfPosudek vedoucího práce1,93 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
smidova.pdfPrůběh obhajoby práce199,11 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/48340

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.