Název: Mapování ruderální flóry a vegetace v Plzni Bílé Hoře, mapové listy: Plzeň 7-3/1 a Plzeň 7-3/3
Další názvy: Mapping of ruderal Flora and Vegetation in Plzeň city ? Bílá Hora, map grids: Plzeň 7-3/1 and Plzeň 7-3/3
Autoři: Vogeltanzová, Jana
Vedoucí práce/školitel: Chocholoušková, Zdeňka
Datum vydání: 2014
Nakladatel: Západočeská univerzita v Plzni
Typ dokumentu: diplomová práce
URI: http://hdl.handle.net/11025/13764
Klíčová slova: invazní druh;ruderální vegetace;Plzeň-Bílá Hora;ruderální biotopy;metodika mapování;ekologické nároky rostlin;životní strategie;životní forma
Klíčová slova v dalším jazyce: life forms;life strategy;ecological demands;Plzeň-Bílá Hora;invasive species;ruderal vegetation;ruderal associations;mapping methodology
Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá ruderální flórou a vegetací městské čtvrti Bílá Hora, která je součástí města Plzeň. Celková rozloha území je 2,5 km2. Území bylo sledovano po dvě vegetační sezóny (2012 a 2013) a v roce 2014 byla tato práce technicky dodělána. Plzeň Bílá Hora byla rozdělena na dvě mapové plochy 7-3/1 a 7-3/3, které byly dále rozděleny na intravilán a extravilán. Nejpočetněji zastoupené druhy v mapovém listu 7-3/3 byly: Arrhenatherum elatius, Bellis perennis, Brassica napus subsp. napus, Calamagrostis epigejos, Conyza canadensis, Dactylis glomerata, Lolium perenne, Tanacetum vulgare, Picea abies, Pinus sylvestris, Poa annua a Trifolium pratense. V mapovém listu 7-3/1 to byly druhy: Bellis perennis, Conyza canadensis, Dactylis glomerata, Lolium perenne, Picea abies a Pinus sylvestris. Cílem práce bylo sledování rostlinných druhů v lokalitách 7-3/3 a 7-3/1, které byly zpracovány do Tab. 1 (Příloha 1). Tabulka udává početnost jednotlivých druhů, český a odborný název. Výsledkem bylo 313 rostliných druhů patřících do 70 čeledí. U jednotlivých druhů byly určeny ekologické nároky, které byly rozděleny do 5 kategorií (světelné záření, tepelné záření, půdní vlhkost, půdní reakce a nárok na dusík). V kategorii světelné záření dominovaly druhy polosvětlomilné (30 %), v kategorii tepelné záření dominovaly druhy vyskytující se v mírně teplých podmínkách (24 %), v kategorii půdní vlhkost dominovaly mezofyty (27 %), v kategorii požadavků na půdní reakci dominovaly neutrofyty (17 %) a v kategorii nároky na dusík převládaly druhy, které osidlovaly stanoviště bohaté na dusík (14 %) (FRANK et KLOTZ, 1990). Ze životních strategií dominovaly konkurenční druhy (v lokalitě 7-3/3 93 druhů a v lokalitě 7-3/1 66 druhů) (FRANK et KLOTZ, 1990). Ze životních forem dominují Hemikryptofyty (48 %) (KUBÁT et al., 2002). Dále byla v práci sledována původnost rostlin, podle které byly rostlinné druhy rozděleny na apofyty, neofyty a archeofyty. Apofytů bylo nalezeno ve sledovaném území 69 %, neofytů 13 % a archeofytů 22 %. Z archeofytů převládaly rostliny z neolitu a eneolitu (25 %). Neofyty byly dále rozděleny podle jejich původu a nejvíce druhů (54 %) pocházelo z Asie a z jiných částí Evropy (Pyšek et al., 2002). Součástí práce jsou mapy invazních rostlin (Příloha 5) a mapy společenstev (Příloha 6). Na sledovaném území bylo nalezeno 313 rostlinných druhů, z nichž bylo 41 nepůvodních a 15 invazních. Nejvíce byly zastoupeny invazní druhy Conyza canadensis s 3 456 jedinci a Impatiens parviflora s 9 156 jedinci. V lokalitě bylo nalezeno 20 společenstev. Nejtypičtější společenstvo bylo 10a (ruderální trávníky s Lolium perenne). Největší celkovou rozlohu (46 056 m? 18,75 %) mělo společenstvo Calamagrostis epigejos s nálety dřevin (11c). Celkově bylo zakresleno 575 polygonů o celkové rozloze 245 605 m?. Práce je součástí grantového projektu č. 526/06/P406: Vliv suburbanizace na druhové složení městské flóry a vegetace na příkladu Plzně.
Abstrakt v dalším jazyce: The objective of this thesis was to map the ruderal vegetation of district Bílá Hora, which is part of Plzeň city, during vegetation seasons 2012 and 2013. Examined area was split in two map zones 7-3/1 and 7-3/3, which were divided into extravilan and intravilan. Total size of examined area is 2,5 km2. The most occuring species were: Arrhenatherum elatius, Bellis perennis, Brassica napus subsp. napus, Calamagrostis epigejos, Conyza canadensis, Dactylis glomerata, Lolium perenne, Tanacetum vulgare, Picea abies, Pinus sylvestris, Poa annua a Trifolium pratense in map zone 7-3/3 and Bellis perennis, Conyza canadensis, Dactylis glomerata, Lolium perenne, Picea abies a Pinus sylvestris in map zone 7-3/1. Final list of present species including czech name, scientific name and quantity, was compiled in Tab. 1 (Appendix 1). 313 species of 70 families in total have been registered. Attributes, such as demands on light radiation, thermal radiation, soil moisture, soil reactions and nitrogen, were defined. In category demands on light radiation dominated semi-heliophytes (30 %), in category demands on thermal radiation dominated species occurring in slightly warm conditions (24 %), in category demands on soil moisture dominated mezophytes (27%), in category demands on soil reactions dominated neutrophytes (17 %) and in category demands on nitrogen dominated species occurring on nitrogen rich soils (14 %) (FRANK et KLOTZ, 1990). In classification of life strategies dominated competitive species (in area 7-3/3 were located 93 species and in area 7-3/1 were located 66 species) (FRANK et KLOTZ, 1990). Hemikryptophytes (48 %) were dominating over other life forms (KUBÁT et al., 2002). Plant species were in classification of originality divided into three groups: apophytes (69% of all species), neophytes (13% of all species) and archeophytes (22% of all species). Most archeophytic species originated from neolithic and eneolithic period (25 %). Neophytes were divided by continents of origin and most of neophytic species originate in Asia and other parts of Europe (Pyšek et al., 2002). This thesis also includes maps of invasive plant species (Appendix 5) and maps of phytocenoses (Appendix 6). 313 plant species of which were 41 unoriginal and 15 invasive were found in examined area. Most widely spread invasive species were Conyza Canadensis (3 456 individuals) and Impatiens parviflora (9 156 individuals). Most common phytocenosis was 10a (ruderal lawns with Lolium perenne). Phytocenosis with Calamagrostis epigejos (11c) expanded into largest area (46 056 m2 18,75 %). 575 polygons (total area of 245 605 m2) were recorded. This thesis is part of grant project 526/06/P406: Effect of suburbanization on structure of city flora and vegetation on example of city Plzeň.
Práva: Plný text práce je přístupný bez omezení.
Vyskytuje se v kolekcích:Rigorózní práce / Rigorous theses (CBG)

Soubory připojené k záznamu:
Soubor Popis VelikostFormát 
FinalniJV_portal.pdfPlný text práce65,44 MBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Vogeltanzova V.pdfPosudek vedoucího práce459,42 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Vogeltanzova O.pdfPosudek oponenta práce677,43 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít
Vogeltanzova P.pdfPrůběh obhajoby práce183,49 kBAdobe PDFZobrazit/otevřít


Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam: http://hdl.handle.net/11025/13764

Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.