Uplatňování sankcí organizace Commonwealth vůči členským státům

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá sankcemi, které byly uvaleny organizací Commonwealth na svoje členské státy. Cílem této práce bylo představení činnosti organizace Commonwealth ukázat, na které členy aplikovala sankce, proč se tomu tak stalo a konečně, jaké to mělo na vybrané státy dopad. V začátku práce bylo nezbytné představit samotnou organizaci Commonwealth, její postupné formování a základní listiny a orgány, o které se její činnost opírá. Následovalo přiblížení kritérií, jež musí státy splňovat, chtějí-li být členy organizace a následně nástrojů Commonwealthu, které jsou použity ve chvíli, kdy stát nějaké kritérium porušuje. Abychom mohli zcela pochopit existenci Commonwealthu, bylo nutné poukázat na cíle organizace. Následně přišly do popředí sankce, u kterých bylo nutné představit jejich druhy a funkci, aby bylo možné pochopit celý kontext práce. Ve druhé části práce je možné nalézt konkrétní státy, na které byly sankce z různých důvodů aplikovány. Nejprve je nastíněno historické pozadí jednotlivých států a postupný vývoj, kterým došlo k tomu, že byl stát sankciován. Jako první je pojednáváno o Jihoafrické republice, následně Pákistánu, Fidži, Nigérii, Sierra Leone a na konec o Zimbabwe. Typy uplatňovaných sankcí se lišily podle toho, čím se daný stát provinil. V případě Jihoafrické republiky se jednalo například o zákaz dovozu zemědělských surovin. V případě Nigérie Commonwealth následoval rozhodnutí EU a uvalil na zemi zbrojní embargo. Některé z uváděných států byly po dobu určité doby vyloučeny z rad Commonwealthu, v horším případě jim bylo členství v organizaci zcela pozastaveno. Tento typ sankce je hojně využíván z důvodu malé finanční náročnosti. Nicméně ve většině případů, sankce uvalené Commonwealthem jsou spíše neefektivní.