| Název: | Teoretický rozbor krize eurozóny |
| Autoři: | Kögler, Jürgen |
| Vedoucí práce/školitel: | Drulák Petr, Prof. Ing. Ph.D. |
| Oponent: | Sychra Zdeněk, PhDr. Ph.D. |
| Datum vydání: | 2022 |
| Nakladatel: | Západočeská univerzita v Plzni |
| Typ dokumentu: | bakalářská práce |
| URI: | http://hdl.handle.net/11025/48228 |
| Klíčová slova: | teorie integrace;eurokrize;krize eurozóny;eu;liberálně mezivládní přístup;sociální konstruktivismus;německo;itálie;ordoliberalismus;katolické sociální učení |
| Klíčová slova v dalším jazyce: | integration theories;eurocrisis;euro area crisis;eu;liberal intergovernmentalism;social constructivism;germany;italy;ordoliberalism;catholic social teaching |
| Abstrakt: | Tato práce teoreticky rozebírá krizi eurozóny z jižní a severní pozice, přičemž vytyčené téma zkoumá skrze liberálně mezivládní přístup a sociální konstruktivismus. Pro užší zaměření práce autor zvolil na začátku výzkumnou otázku centrující se okolo zdůvodnění pozic Itálie a Německa v době horké fáze krize. V první části práce - teoretické - jsou představeny zmíněné teorie evropské integrace a jejich koncepty s přihlédnutím k výzkumné otázce. V druhé části - empirické - pak autor aplikuje představené teoretické koncepty na vytyčeném tématu. Liberální mezivládní přístup vysvětluje odlišné pozice Itálie a Německa materialisticky a racionálně skrze logiku výhodnosti. Jejich pozice tak vychází z principu maximalizace užitku. Síla ve vyjednávání obou zemí vychází z asymetrické vzájemné závislosti a ze síly intence dosáhnout kompromisu. Itálie má silný zájem o dosažení kompromisu, jelikož by jí v případě nedohody čekaly katastrofální následky. O to větší ústupky pak v architektuře nově vzniklých institucí musí udělat. Německo je zase v privilegovanější pozici "dárce chleba" a v pozici síly vycházející z asymetrické vzájemné závislosti. Z tohoto postavení do velké míry diktuje charakter dohodnutých institucí a legislativních aktů. Dosažené instituce tak mají značně mezistátní, limitovaný a podmíněný charakter. Sociální konstruktivismus, v autorově výzkumu dominantní socio-ekonomický kulturní narativ Itálie a Německa, se zabývá ideovou stránku zkoumaného problému. Německá pozice je tak vysvětlována skrze ordoliberalismus vycházející z protestantských kruhů, který klade velký důraz na podmíněnost transferů. Dále akcentuje silný stát, který má vytvářet ideální podmínky pro tržní soupeření aktérů. Kdežto Itálie je představována skrze katolické sociální učení, které má zásadně odlišnou představu o ekonomickém uspořádání. Akcentuje korporativismus a bezpodmínečné transfery. Eurokrize je tak představována jako kolize odlišných kulturně zdůvodněných perspektiv. |
| Abstrakt v dalším jazyce: | This thesis is theoretically analyzing the euro area crisis through the lens of liberal intergovernmentalism (LI) and social constructivism herewith focusing on dominant economic beliefs. To narrow the scope of this work, the author introduces a research question that is focusing on Italy's and Germany's divergent positions to the crisis and it asks why do the positions diverge. In the theoretical section I introduce firstly LI and secondly social constructivism. LI sees itself as more of a multicausal broad theory trying to conceptualize integration in its entirety. It explains our research question from a rationalist and materialist perspective through a framework of three stages. It explains the positions of the states through their asymmetrical interdependence. Italy has a strong preference to close a deal in the crisis situation and has thus a substantially lower level of maneuvering options in a chicken game, where Italy and Germany want to avoid the worst-case scenario (breakup of the euro zone), but at the same time they want to maximize their analyzed preferences. Both states want to maximize their utility, but it's clear that deal is going to be made on German (northern) dictated terms. Which can be seen on the institutional character of created institutions and legislative acts. This creates a contrast to a social constructivist perspective, which is concerned about ideas and beliefs of governing actors of European integration and thus creates a viewpoint of an ordoliberal Germany rooted in a protestant ethic, which stresses to secure a free market competition through a strong state that provides the necessary framework in which actors can compete. Thus, it argues for strictly conditional transfers. As opposed to a social catholic Italy, which shares the idea of the strong state, but defines it through corporativist and wealthearist positions that have no issues with unconditional transfers. Hence the euro crisis is introduced as a collision of socio-economic beliefs. |
| Práva: | Plný text práce je přístupný bez omezení |
| Vyskytuje se v kolekcích: | Bakalářské práce / Bachelor´s works (KAP) |
Soubory připojené k záznamu:
| Soubor | Popis | Velikost | Formát | |
|---|---|---|---|---|
| BP Juergen Koegler 2022.pdf | Plný text práce | 1,03 MB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
| BP_MV_VED_Kogler.pdf | Posudek vedoucího práce | 1,93 MB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
| BP_MV_opo_Koegler.pdf | Posudek oponenta práce | 1,93 MB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
| kogler.pdf | Průběh obhajoby práce | 191,1 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/48228Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.