Kurdské etnikum a idea vlastního státu

Abstract

Diplomová práce se věnuje situaci Kurdů v Turecku, Iráku, Íránu a Sýrii od počátku 70. let 20. století do současnosti. Nejprve je krátce zmíněna teorie nacionalismu, ze které celá práce vychází. Následně se práce věnuje každému státu, kde Kurdové tvoří významnou menšinu. V případě Turecka je větší důraz kladen na 70. léta, protože v té době vznikla PKK, ale i na období od nástupu Erdogana do úřadu prezidenta. V kapitole věnující se Iráku je zvýšená pozornost věnována období vlády Saddáma Husajna a jeho politice arabizace, která vyústila až v operaci Anfal. V současné době však právě Kurdové v Iráku (a Sýrii) mají de facto autonomii. V kapitole o Íránu je pozornost věnována období Islámské revoluce a válce mezi Irákem a Íránem, rovněž je ale důraz kladen i na současné dění, jelikož Kurdové jsou i v současnosti striktně potlačováni, byť jsou mimo pozornost mezinárodního dění. V kapitole o Sýrii je pozornost věnována především období od začátku občanské války v Sýrii, během které Kurdové vytvořili autonomní Rojavu. Později pomáhali USA v boji proti Islámskému státu, i přes to však USA svolily, aby na syrské Kurdy mohlo zaútočit Turecko. Poslední kapitola se již věnuje představám Kurdů o vzniku samostatného státu a sporům mezi kurdskými politickými stranami právě ve státech, kde mají Kurdové autonomii. Jak z celé práce vyplývá, Kurdové v současné době už nestojí o společný stát, spíše by chtěli mít autonomní území v rámci států, ve kterých se nacházejí.