Zvíře jako věc a jeho ochrana podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

Abstract

Tato práce se zabývá pojmem zvíře, které je upraveno v § 494 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dále jsou zde uvedeny předpisy, které občanskému zákoníku předcházely svou úpravou vůči zvířeti, tedy občanské zákoníky, mezinárodní úmluvy, směrnice Evropské unie a veřejnoprávní předpisy České republiky. Práce se ze začátku zabývá pojmem zvíře, které do vydání zákona č. 89/2012 Sb. nebylo zákonem definováno, a proto jsou využívány encyklopedie jako klasický zdroj pro vyhledání daného pojmu. Práce je rozdělena do období, které začíná vznikem Československé republiky a přijetím občanského zákoníku č. 946/1811 Sb.z.s., dále v poválečné době schválený zákon č. 141/1950 Sb., a předposlední platný občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Dále práce popisuje veřejnoprávní předpisy upravující nakládání se zvířaty, např. zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti nebo zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Zmiňuje i mezinárodní smlouvy, které se Česká republika svým podpisem zavázala dodržovat a přijala je do svého právního řádu. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník definuje zvíře a rozděluje tento pojem do kategorií, které jsou v této práci popsány. Upravuje nakládání s ním, jakožto s živým tvorem a stanovuje možnosti náhrady škody, pokud zvířeti bude způsobena psychická nebo dokonce fyzická újma. V závěru práce se konstatuje, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník je do úpravy v mnohém inovativní, ale zároveň přes jeho obsáhlost neposkytuje odpovědi na všechny otázky týkající se soukromého práva. Tyto otázky postupem času odpoví judikatura a zaběhlá právní praxe.